Prezident České republiky v přímém televizním přenosu opakovaně ponižoval premiéra České republiky. Ponižoval, vysmíval se, až muselo být trapně úplně každému, kdo „ceremoniál“ sledoval. I ten, kdo nechová k premiérovi nižádných sympatií, musel být alespoň chvíli na jeho straně.
Když prezident Václav Klaus formuloval na sklonku roku 2006 své ostré námitky proti Karlu Schwarzenbergovi, navrženému Stranou zelených na ministra zahraničních věcí, premiér Mirek Topolánek se pohupoval na patách, očividně se nudil a chvílemi to vypadalo, že okázale žvýká. Velmi trapná scéna, nehodná hradních kulis. Ale dnešní dva monology dvou předních ústavních činitelů ukázaly, že česká politika dovede klesnout ještě mnohem hlouběji.
Není pochyb, že Bohuslav Sobotka si o knokaut řekl sám. Napřed se ohlásil s demisí, pak změnil názor a přišel na Hrad „konzultovat situaci“. Tedy de facto sondovat, zda Zeman bere jeho rezignaci jako osobní, nebo jako odchod celé vlády. Tím dal prezidentovi všechny trumfy do ruky a Zeman by byl blázen, kdyby si situaci nevychutnal.
Miloš Zeman je svými hyperbolami, invektivami i sarkastickými komentáři pověstný a ty tvoří značnou část jeho popularity a politického úspěchu. O tom není sporu. Ale nejdůležitější a nejtěžší je poznat tu pravou míru. Když Zeman před dvaceti lety v televizním duelu stíral svého oponenta Václava Klause, nešlo mu než zatleskat. Ale dělat při setkání státníků z korektního Bohuslava Sobotky hloupoučkého ubožáka? Prezident se otáčí zády a odchází, zatímco premiér zdvořile mluví?
Na Hradě se čeká jistá míra noblesy
Nejdůležitější a nejtěžší je poznat tu pravou míru. Miloš Zeman zapomněl, že v prostorách Pražského hradu i nepřátelé „elitářských politiků“ očekávají jistou míru noblesy a důstojnosti, i oni mohou cítit, že hospodské chování je již skutečně za hranou.
Bohuslav Sobotka je momentálně na dně. Miloš Zeman na koni. Zeman mohl Sobotku setřít jednou větou: „Prezident si nenechá vnucovat výklad ústavy od odcházejícího premiéra.“ Rozhodně nemusel dělat divadélko s přijímáním demise, kterou premiér nepodal. Všichni by pochopili, že chce v prvé řadě dosáhnout Sobotkova odchodu a o osudu vlády pak jednat s Milanem Chovancem a Andrejem Babišem. Tedy s muži, které potřebuje pro své znovuzvolení.
Nejdůležitější a nejtěžší je poznat tu pravou míru. Miloš Zeman chce být nejvíce ze všeho znovuzvolen. Kdyby mu to náhodou nevyšlo, ponižování poraženého protivníka může být jedním ze zlomových bodů, kdy od sebe začal příznivce odpuzovat.
