nerdů (lidí úzce zaměřených na určitý obor a bez sociálních vztahů - většinou programátoři nebo vědci)? Proč je tahle skupina pro film významná? Ovládnou nerdi svět?
Ptal se Ondřej Štindl.
* LN Našli jste v The Social Network nějakou závažnou společenskou výpověď?
Zdeněk Holý: Jsem obdivovatel filmů Davida Finchera a The Social Network jsem sledoval hlavně z toho hlediska, vnímal jsem souvislosti s dalšími Fincherovými filmy, způsob, jakým je ten film udělán, způsob, jakým Fincher ukazuje hlavního hrdinu - jako rozpornou postavu. Kamil Fila: Zaujalo mě, že film, který popisuje vznik stránky, na které je dnes zaregistrováno půl miliardy lidí, není vůbec zaměřen na masové publikum. Myslím, že člověk, který nepatří do úzké skupiny bílých heterosexuálních studentů technických oborů, se v tom filmu úplně ztratí. Moje zkušenost s projekcí je taková, že lidi kolem padesátky se s The Social Network minou, ženy se filmem často cítí být uraženy. Je zajímavé, že ta cílová skupina, o níž jsem mluvil, hraje v rámci filmového průmyslu čím dál větší úlohu, větší, než by jí z čistě demografického hlediska náležela. Lidé, které socializoval internet
* LN Moc nechápu, proč by se tím filmem měly ženy cítit uraženy. Postava Zuckerbergovy přítelkyně Eriky je v tom filmu jednou z mála kladných, funguje jako něco na způsob hrdinova svědomí. Autoři ji ukazují jako člověka, který prožívá přátelství nejenom na síti, ale i ve skutečném světě - když podruhé mluví s Markem, sedí v baru u stolu s jinými lidmi.
Kamil Fila: To ano, jenomže celý ten svět, ve kterém se The Social Network odehrává, je pro ženy odpuzující. Jako kdyby tam vůbec nebyly - i ta postava Eriky filmem jenom prolétne. Divačky nemají s kým se v tom filmu identifikovat, sto deset minut se jim ukazuje svět mužů, kteří buší do počítačů a jejichž pohled na ženy je totálně zvěcňující. Martin Weiss: Téma vzestupu a narůstajícího vlivu té skupiny nerdů je jistě zajímavé. Jako typický film pro „nerdy“ bych viděl spíš Počátek, který obsluhuje jejich fantazie. Nemyslím si, že by je film The Social Network ukazoval nějak zevnitř, scenárista Aaron Sorkin a režisér David Fincher mezi „nerdy“ nepatří. Nejsem si jistý, do jaké míry jim rozumějí a do jaké míry filmem jenom naplňují svou potřebu o nich cosi říct. Vadí mi také, že The Social Network skutečnou historii vzniku Facebooku zkresluje v místech, která jsou pro výpověď snímku klíčová.
* LN Ve kterých?
Martin Weiss: Třeba zrovna postava té dívky, o níž mluvil Zdeněk, je de facto fikce. Kamil Fila: To mě na The Social Network vadilo nejvíc - aby autoři do filmu dostali nějaké drama, museli si hodně vymýšlet. Martin Weiss: Rozdíl v pohledu na ten film není mezi těmi, kdo vědí, co je Facebook, a těmi, kdo tam nejsou. Na té síti jsou dnes všechny generace. Vnímání se ale může lišit mezi lidmi, kteří v kontaktu s internetovými sociálními sítěmi vyrostli, byla to pro ně primární socializační zkušenost, a těmi, kdo s nimi přišli do styku už „hotoví“. Zdeněk Holý: Nemyslím si, že by zkušenost s Facebookem byla nějak rozhodující pro přijetí nebo nepřijetí Fincherova filmu. Četl jsem dlouhý a velmi pozitivní rozbor v časopise Film Comment, autor na Facebooku nebo Twitteru nikdy nebyl. Kamil Fila: Film nemůže zprostředkovat tu interaktivní zkušenost, kterou uživatelé sociálních sítí prožívají. Místo toho se soustřeďuje na paradox toho, že lidé, kteří umožnili milionům jiných sdílet na internetu informace o sobě, žijí sami - izolovaně.
* LN Ještě k těm nerdům. Současná mainstreamová, hlavně hollywoodská kinematografie skutečně často působí dojmem, že vzniká s ohledem na potřeby právě tohohle publika. Proč to tak je?
Kamil Fila: Protože jich v Hollywoodu hodně pracuje. Podíl technicky vzdělaných lidí na výrobě filmu vzrůstá už od 70. let, masová kinematografie dneška je z velké části technika. V technické profesi začínal i David Fincher, který pracoval v Lucasově společnosti ILM na zvláštních efektech pro Hvězdné války. V kinematografii tak začali pracovat lidé, pro něž první kontakt s kulturou byly konvence fanoušků sci-fi, hraní Dračího doupěte nebo později počítačových her. Na to, že existuje i něco jako literatura, přišli až později, pokud vůbec. Zdeněk Holý: Je to hodně vidět i na televizních seriálech - třeba Teorie velkého třesku. Nerd je postava, která je tam zdomácnělá a ukazovaná se sympatií. Kamil Fila: Všechny ty CSI, Sběratelé kostí - jeden nerd vedle druhého, vysoce inteligentní lidé, kteří ale jsou v sociální oblasti naprosto dětinští.
* LN The Social Network ale neukazuje žádné roztomilé nerdy. Mark Zuckerberg - nerd nerdů - je v tom filmu ukázaný jako člověk schopný chladného, dost možná i zlého jednání.
Martin Weiss: Ale není tam jediný. Sean Parker, zakladatel firmy Napster, je tam ukázaný jako postava vlastně mefistofelská, která ukáže Markovi ten lákavý velký svět, Parker přitom není žádný technik, je to obchodník. Právě přes tuhle nesympatickou postavu možná tvůrci chtěli dodat filmu širší společenskou relevanci, říct cosi o kapitalismu.
* LN Zuckerbergův kamarád Eduardo je taky obchodník - kapitalista. Snímek ho ale vykresluje jako docela sympatickou postavu.
Martin Weiss: Je to hodně naivní kapitalista, který studuje byznys na Harvardu, a neví o něm věci tak triviální, že je vím i já... Zdeněk Holý: Možná že některé diváky na The Social Network zklamalo to, že ve filmu nenašli velké drama, které čekali. Ten film plyne velmi rychle a dotýká se spousty věcí, které ale nerozkrývá moc do hloubky. Já v něm nehledal nějakou zásadní výpověď o současné době. Viděl jsem v něm především studii lidské osamělosti, což považuju za téma, které prochází všemi snímky Davida Fincehra z posledních let. V Podivuhodném případu Benjamina Buttona je to hrdina, který sám putuje napříč časem. V Zodiacovi setkání s tajemným vrahem uvrhne do osamělosti všechny hrdiny. Je pravda, že ve Státech je The Social Network přijímán jako film zásadní, v Česku už tolik ne.
* LN To může mít různé důvody. Komentátor The New York Times třeba napsal, že Fincherův film je zajímavá výpověď o americké meritokratické společnosti. Mark Zuckerberg se v šestadvaceti stane miliardářem, protože měl dobrý nápad a pracoval na něm. Snímek ale ukazuje i tlak, jaký ta meritokratická společnost na lidi, kteří v ní žijí, vytváří: je nutné vyniknout, nestačí být v náročném závodě těsně druhý - jako Zuckerbergovi protihráči bratři Winklevossovi. V Česku se tahle dimenze filmu dá vnímat jenom velmi přibližně - zdejší společnost má k nějaké meritokracii skutečně daleko, český divák tak v tom filmu sám sebe hledá jenom těžko.
Kamil Fila: V Americe hraje velkou roli i množství odkazů na významná díla minulosti, které The Social Network obsahuje. Píše se o souvislostech s prózami Francise Scotta Fitzgeralda nebo Americkou tragédií Theodora Dreisera. Vypichuje se příbuznost The Social Network s Wellesovým Občanem Kanem, který je považován za nejvýznamnější film americké kinematografie a lidé ho znají - v Česku tohle dílo zrovna populární není. Zdeněk Holý: Je pravda, že Občan Kane je také inspirovaný osudem člověka, který v době uvedení filmu byl ještě naživu. Kamil Fila: Mark Zuckerberg se ale na rozdíl od tiskového magnáta Hearsta nesnaží The Social Network zakázat, v tom je současnost přece jenom tolerantnější. Na druhou stranu ti tradičně kapitalističtí hrdinové jako Wellesův Kane nebo Daniel Plainview z filmu Až na krev, o němž se v souvislosti s The Social Network také mluví, v sobě nesli větší drama. Fincherův film svižně uplyne, je výborně natočený, obsahuje klasická dilemata typu přátelství versus zrada, ale není tak silný. Tradiční kapitalismus asi dramatu přeje víc než současná „tekutá modernita“, v níž drama nenachází silná témata. Ta nacházíme v „zaostalejších“ zemích, v západních ani ne. Martin Weiss: Možná proto, že hrdiny těch velkých příběhů současnosti jsou velké děti.
* LN V Občanovi Kaneovi i v tom nedávném Andersonově filmu jde hrdinům o život, a to i v duchovním smyslu, a hrdinové svoje životy ztrácejí. Poslední slova Daniela Plainviewa z Až na krev jsou „I am finished“. V The Social Network se v tom ohledu zas až tak moc neděje.
Martin Weiss: Někdo dostane kopačky... Zdeněk Holý: Má trauma z toho, že si ho nepřidala jako přítele na Facebooku.
* LN Ty kopačky navíc pro filmového Zuckerberga neznamenají to, že by přišel o člověka, na kterém by mu záleželo. Erika především poraní Zuckerbergovu ješitnost.
Martin Weiss: Možná by se ta velká úvahata mohla dotýkat toho, jestli dnešní doba neplodí charaktery, které nejsou schopné nějaké drama prožívat. Jestli to dnešní já nevypadá tak, že mu nemůže jít o nic většího než o uspokojení. Kamil Fila: A status, ten je zásadní... Zdeněk Holý: Je pravda, že Daniel Plainview se v Až na krev nesnaží jenom vyniknout jako Mark Zuckerberg ve Fincherově filmu. Účtuje s celým lidstvem, projevuje svoje pohrdání. Film se přes něj dotýká základních otázek života. V The Social Network je to drama skutečně mírnější. Martin Weiss: V tom filmu je ale jedno pěkné místo, kde Zuckerberg mluví o těch privilegovaných bratrech Winklevossových, s nimiž vede spor, a říká, že díky němu poprvé zažili to, že jim něco nevyšlo. Zároveň je ale jasné, že pro Zuckerberga je tohle vysvětlení jenom výmluva, že vlastně lže. Co je přípustné si vymýšlet o miliardářích?
* LN Když už jsme u té pravdivosti: skutečný Mark Zuckerberg je osoba možná pro vkus některých lidí nechutně bohatá, je to ale také reálný šestadvacetiletý kluk, s jehož životem tvůrci filmu nakládají hodně po svém. Existuje podle vás nějaká hranice, za niž by tvůrci filmů prezentovaných publiku jako „pravdivé příběhy“ neměli jít? A byla ta hranice v The Social Network překročena?
Zdeněk Holý: Já z toho filmu cítil spíš ambici vytvořit modelový příběh, ne nějaký otisk reality. Martin Weiss: A je pravda, že lidé, kteří žijí online, jsou asi zvyklí, že se s jejich identitou děje ledacos. Kamil Fila: Mě to rušilo hodně, v okamžiku, kdy jsem zjistil, že některé důležité momenty a motivy filmu se nezakládají na pravdě, se část zážitku z The Social Network pro mě ztratila. Martin Weiss: Je pravda, že skutečný Zuckerberg pochází z rodiny, která nemusí trpět nějakou „statusovou úzkostí“. Není ani nějak jednostranně zaměřený, na Harvardu studoval také antiku, byl členem docela úspěšného šermířského týmu. Kamil Fila: Jesse Eisenberg Zuckerberga hraje jako člověka neprojevujícího emoce, prakticky bez výrazu, bez mimiky. Skutečný Zuckerberg tak ale na videozáznamech nepůsobí. Zdeněk Holý: Právě proto, že neprojevuje žádné emoce, působí ten filmový Zuckerberg tak osaměle, divák se k němu nemůže přiblížit, nahlédnout do něj. Pokud to, co ukazuje začátek filmu, je Zuckerbergovo typické rande, tak asi není divu, že si ve světě připadá docela sám.
* LN Fakt je, že autoři The Social Network veškerou Zuckerbergovu motivaci redukují na sex a peníze, což je příliš zjednodušující a taky v tom je nadbíhání publiku, které si může říct - je to přesně tak, jak jsme si mysleli.
Kamil Fila: To vizionářství a tvořivost, které v prostředí nerdů hraje velkou roli, se tvůrcům moc nepodařilo vystihnout.
* LN Na tom, že příběh hraného filmu se výrazně liší od skutečnosti, která ho inspirovala, asi není nic zvláštního. Mám ale dojem, že se změnilo vnímání lidí, kteří dřív byli schopní snáze odlišit historii a její dramatizovanou verzi - ocenit třeba Formanova Amadea, aniž by člověk věřil tomu, že Mozarta má na svědomí Salieri. Tahle rozlišovací schopnost se podle mě ztrácí. Často narážím na to, že lidi velmi vášnivě diskutují o nějaké historické události a operují přitom jako faktem fikcí, již viděli v hraném filmu.
Kamil Fila: Je to taky tím, že prožitek sledování filmu působí dnes reálněji, filmy daleko víc vtahují - dunivým prostorovým zvukem, dynamickou kamerou, větším množstvím hladce návazných střihů... Zdeněk Holý: Na druhou stranu - já si nemyslím, že by existoval velký rozdíl ve faktografické přesnosti mezi The Social Network a klasickým filmem ze 70. let Všichni prezidentovi muži, s nímž je ten Fincherův taky často srovnáván.
***
Možná že některé diváky na The Social Network zklamalo to, že ve filmu nenašli velké drama, které čekali. Ten film plyne velmi rychle a dotýká se spousty věcí, které ale nerozkrývá moc do hloubky. Je to především studie lidské osamělosti.
Nemyslím si, že by zkušenost s Facebookem byla nějak rozhodující pro přijetí nebo nepřijetí Fincherova filmu. Četl jsem dlouhý a velmi pozitivní rozbor od autora, který na Facebooku nikdy nebyl.
DISKUTUJÍCÍ
Kamil Fila filmový kritik, redaktor serveru Aktuálně.cz
Zdeněk Holý filmový publicista
Ondřej Štindl redaktor LN
Martin Weiss redaktor LN