První "perlu" pronesl před zasedáním vlády, kdy do "oválné pracovny", kde ministři pravidelně zasedají, nebyl vpuštěn štáb České televize. S odůvodněním vládní mluvčí Jany Bartošové, že "kameraman nahrával při minulých zasedáních vedle obrazu i zvuk". A redaktoři televize si pak "dovolili" získané materiály použít v publicistickém pořadu 168 hodin.
Vicepremiér Nečas, pak označil chování štábu ČT za nedovolený odposlech. Pan vicepremiér by mohl vědět, že pokud jsou v blízkosti novináři a tudíž i kamery, měl by si on i další ministři dávat pozor na pusu. Pokud tak nečiní, nesmí se divit, že novináři své úlovky použijí.
Později odpoledne Nečas zazářil, když se zastal svého vládního i stranického šéfa Mirka Topolánka a jeho výletu na lyžovačku do Innsbrucku. Prohlásil totiž, že armádní piloti létající s "vládní letkou" musí nalétat určité množství hodin ročně a je jedno, jestli "létají prázdní, s pytlem písku, nebo premiérem".
S tím lze souhlasit. Armádní piloti musí skutečně splnit limit hodin, ale málokdy se tak skutečně stane. Nejde ani o to, že vládní airbus spotřeboval víc paliva, než kdyby letěl ze Sofie přímo. Jde především o to, jak se všichni vládní politici k výletu pana premiéra staví a pak taky o těch 3.026 euro za přistání v Insbrucku, které jsme Topolánkovi zaplatili ze své kapsy my všichni. A ty by měl pan premiér zaplatit.
Vicepremiér Nečas, pak označil chování štábu ČT za nedovolený odposlech. Pan vicepremiér by mohl vědět, že pokud jsou v blízkosti novináři a tudíž i kamery, měl by si on i další ministři dávat pozor na pusu. Pokud tak nečiní, nesmí se divit, že novináři své úlovky použijí.
Později odpoledne Nečas zazářil, když se zastal svého vládního i stranického šéfa Mirka Topolánka a jeho výletu na lyžovačku do Innsbrucku. Prohlásil totiž, že armádní piloti létající s "vládní letkou" musí nalétat určité množství hodin ročně a je jedno, jestli "létají prázdní, s pytlem písku, nebo premiérem".
S tím lze souhlasit. Armádní piloti musí skutečně splnit limit hodin, ale málokdy se tak skutečně stane. Nejde ani o to, že vládní airbus spotřeboval víc paliva, než kdyby letěl ze Sofie přímo. Jde především o to, jak se všichni vládní politici k výletu pana premiéra staví a pak taky o těch 3.026 euro za přistání v Insbrucku, které jsme Topolánkovi zaplatili ze své kapsy my všichni. A ty by měl pan premiér zaplatit.