K velké nelibosti Kremlu se v rezidenci amerického velvyslance v Moskvě sešla s ruskými obránci lidských práv. A velmi výmluvně se jich ptala, jak by jim mohla pomoci s budováním institucí, které je budou chránit před „svévolnou mocí státu“. „Myslím, že v Kremlu se soustřeďuje příliš velký díl moci,“ citovala Riceovou agentura Reuters. „Všichni pochybují o úplné nezávislosti (ruské) justice,“ dodala americká ministryně, která již dříve vyjádřila obavu, že v Rusku se někdy justice používá k politickým cílům.
Na kritiku citlivý Kreml
Její prohlášení zcela jistě pobouří Kreml, který je velmi citlivý na obviňování Západu z omezování demokratických svobod. Ruská vládnoucí elita navíc pod dojmem „barevných revolucí“ na Ukrajině, v Gruzii a Kyrgyzstánu navíc Západ podezřívá, že se snaží ovlivnit výsledek ruských prezidentských voleb, jež proběhnou začátkem příštího roku.
Západní vlády často upozorňují na stav demokracie a lidských a občanských práv v Rusku za vlády Putina, jemuž se po letech chaotické vlády Borise Jelcina podařilo centralizovat moc. Putinův silový styl vládnutí, při němž prakticky eliminoval veškerou opozici, má ovšem v samém Rusku značnou podporu „obyčejných“ lidí.
Kremlu se podařilo dostat plně pod kontrolu ruskou státní televizi, která je hlavním zdrojem zpráv pro většinu Rusů. Putinovi oponenti mají nyní jen minimální přístup do televize a rozhlasu. V hodnotících zprávách o Rusku se objevují výtky, že je tu politický tlak na soudní systém, netolerance vůči etnickým menšinám, korupce a selektivita při uplatňování zákonů.
„Jsem přesvědčena, že vaším cílem je budovat instituce, které jsou vlastní Rusku, tedy ruské instituce, které ale musejí respektovat univerzální hodnoty,“ řekla obráncům lidských práv Riceová. Za tyto sdílené hodnoty označila právo na svobodu, právo na vyznávání libovolné víry, právo shromažďovat se, právo nemít nad sebou svévolnou moc státu. Vyjádřila naději, že i v Rusku se tyto hodnoty prosadí. Nato se zeptala, jak by USA mohly pomoci Rusku budovat tyto silné instituce.
Bývalá disidentka Ljudmila Alexejevová Riceové řekla, že by Západ měl hovořit o problémech hlasitěji. „V Rusku se cíleně buduje autoritářský režim,“ zdůraznila a dodala, že západní představitelé by měli v Rusku hovořit o lidských právech nejen při soukromých rozhovorech, ale také veřejně.
Taťjana Lokšinová z moskevského Helsinského výboru pro lidská práva naopak Riceovou upozornila, že Washington už zdaleka nemá takovou autoritu, pokud jde o lidská práva - kvůli Guantánamu a skandálu s týráním vězňů v Abú Ghraíbu. Proto prý ztratila americká kritika Putinova Ruska na věrohodnosti a účinnosti.
