Konkrétním důvodem je nedávná deklarace slovenského parlamentu k dekretům a následný konflikt mezi Slováky a slovenskými Maďary. Předpokládá se ale, že debata bude širší. Občanští demokraté proto už hlásí protest proti případnému zpochybnění dekretů. „ Budu tam a už se na to těším,“ řekl LN europoslanec a člen výboru pro občanské svobody Jan Zahradil.
Slovenský parlament prohlásil v zářijovém usnesení dekrety a z nich plynoucí majetkoprávní uspořádání za „nedotknutelné“, stejně jako už dříve český parlament. Reakce na Slovensku nicméně byla bouřlivá: zástupci maďarské menšiny to označili za legitimizaci kolektivní viny, neslučitelné se současným evropským právem. Členové slovenské Strany maďarské koalice (SMK) a jejich spojenci v Maďarsku se proto rozhodli otevřít kritiku Bratislavy na půdě europarlamentu a uspěli u výboru, který se zabývá mimo jiné právy národnostních menšin.
Pátého listopadu v rámci debaty o menšinách ve státech unie se tak dostane na stůl deklarace slovenského parlamentu a s ní Benešovy dekrety - výbor bude zkoumat, jestli nebyly použity k diskriminaci Maďarů. „Bylo to zařazeno do oficiálního programu výboru na 5. listopadu. Platnost Benešových dekretů dnes byla hlavním motivem,“ potvrdila LN mluvčí výboru Maria Andrés Marín. Samotné iniciátory debaty, hlavně pak slovenskou europoslankyni za SMK Edit Bauerovou, se včera nepodařilo zastihnout ke komentáři; drtivá většina europoslanců byla v době uzávěrky LN na cestě ze Štrasburku zpět do svých zemí.
Pravomoc výboru je Benešovy dekrety projednat a případně k nim schválit usnesení, které by pak mohlo putovat k posouzení celému sněmu unie. Taková iniciativa se ale zatím nechystá. Nebude to také poprvé, co se dekrety dostanou na půdu europarlamentu. Horkým tématem byly už před vstupem Česka a Slovenska do unie. Tehdy, v roce 2002, došli zákonodárci k názoru, že dekrety jsou „vyhaslé“ a „nepředstavují právní překážku“ ke vstupu obou států do společenství. Nepředpokládá se, že nyní by se dospělo k jinému názoru. Debata může být ostrá: ve výboru jsou ti Slováci, Maďaři a Češi, kteří se k dekretům nejčastěji vyjadřují.
Slovenský parlament prohlásil v zářijovém usnesení dekrety a z nich plynoucí majetkoprávní uspořádání za „nedotknutelné“, stejně jako už dříve český parlament. Reakce na Slovensku nicméně byla bouřlivá: zástupci maďarské menšiny to označili za legitimizaci kolektivní viny, neslučitelné se současným evropským právem. Členové slovenské Strany maďarské koalice (SMK) a jejich spojenci v Maďarsku se proto rozhodli otevřít kritiku Bratislavy na půdě europarlamentu a uspěli u výboru, který se zabývá mimo jiné právy národnostních menšin.
Pátého listopadu v rámci debaty o menšinách ve státech unie se tak dostane na stůl deklarace slovenského parlamentu a s ní Benešovy dekrety - výbor bude zkoumat, jestli nebyly použity k diskriminaci Maďarů. „Bylo to zařazeno do oficiálního programu výboru na 5. listopadu. Platnost Benešových dekretů dnes byla hlavním motivem,“ potvrdila LN mluvčí výboru Maria Andrés Marín. Samotné iniciátory debaty, hlavně pak slovenskou europoslankyni za SMK Edit Bauerovou, se včera nepodařilo zastihnout ke komentáři; drtivá většina europoslanců byla v době uzávěrky LN na cestě ze Štrasburku zpět do svých zemí.
Pravomoc výboru je Benešovy dekrety projednat a případně k nim schválit usnesení, které by pak mohlo putovat k posouzení celému sněmu unie. Taková iniciativa se ale zatím nechystá. Nebude to také poprvé, co se dekrety dostanou na půdu europarlamentu. Horkým tématem byly už před vstupem Česka a Slovenska do unie. Tehdy, v roce 2002, došli zákonodárci k názoru, že dekrety jsou „vyhaslé“ a „nepředstavují právní překážku“ ke vstupu obou států do společenství. Nepředpokládá se, že nyní by se dospělo k jinému názoru. Debata může být ostrá: ve výboru jsou ti Slováci, Maďaři a Češi, kteří se k dekretům nejčastěji vyjadřují.
