Celkem 19 různých dat by se nemělo shromažďovat v žádné centrální databázi, nýbrž by je schraňovaly speciální instituce v členských státech, které by je sdílely v případě potřeby s dalšími.
Nyní aerolinky předávají jméno, datum narození a podrobnosti o příletu a odletu všech cestujících - kvůli imigračním kontrolám. V budoucnu by se k tomu měly připojit další údaje. Kromě čísel a platebních informací třeba data rezervací a vydání letenky, adresa kupujícího či informace o prodejci, zavazadle či místě v letadle. Celkem by data mohla být uchovávána až
třináct let.
Komise také chtěla reagovat na skutečnost, že stále častěji je internet zneužívám k teroristickým účelům, třeba k verbování útočníků či jako místo k pořádání jakýchsi virtuálních výcvikových táborů. Jeden z návrhů balíčku proto počítá s tím, že by ve všech zemích EU za trestný čin bylo považováno veřejné podněcování k terorismu, nábor či výcvik lidí k teroristickým akcím, a to i v případě, že se to bude dít prostřednictvím internetu.
Systém uchovávání dat o leteckých pasažérech by měl fungovat tak, že aerolinky budou předávat data před odletem úřadům, které zváží případné riziko od lidí, kteří mají do EU přiletět či naopak z unie odletět.
Dosud shromažďování takových údajů funguje, i když různou formou, ve třech zemích EU: Británii, Dánsku a Francii. Nový systém se má týkat cest z a do EU, nikoli v rámci zemí EU.
Podobný systém funguje v USA. Aerolinky tam musí do databáze, jež byla vytvořena ve snaze zabránit v přístupu do země případným teroristům, zasílat 19 různých dat. Původně to bylo 34 údajů, avšak na základě dohod mezi EU a USA byl tento počet snížen. Data v USA mohou být uchovávána až 15 let. Systém ale ostře kritizovali ochránci lidských práv, kterým vadilo předávání citlivých údajů o cestujících.
Nyní aerolinky předávají jméno, datum narození a podrobnosti o příletu a odletu všech cestujících - kvůli imigračním kontrolám. V budoucnu by se k tomu měly připojit další údaje. Kromě čísel a platebních informací třeba data rezervací a vydání letenky, adresa kupujícího či informace o prodejci, zavazadle či místě v letadle. Celkem by data mohla být uchovávána až
třináct let.
Komise také chtěla reagovat na skutečnost, že stále častěji je internet zneužívám k teroristickým účelům, třeba k verbování útočníků či jako místo k pořádání jakýchsi virtuálních výcvikových táborů. Jeden z návrhů balíčku proto počítá s tím, že by ve všech zemích EU za trestný čin bylo považováno veřejné podněcování k terorismu, nábor či výcvik lidí k teroristickým akcím, a to i v případě, že se to bude dít prostřednictvím internetu.
Systém uchovávání dat o leteckých pasažérech by měl fungovat tak, že aerolinky budou předávat data před odletem úřadům, které zváží případné riziko od lidí, kteří mají do EU přiletět či naopak z unie odletět.
Dosud shromažďování takových údajů funguje, i když různou formou, ve třech zemích EU: Británii, Dánsku a Francii. Nový systém se má týkat cest z a do EU, nikoli v rámci zemí EU.
Podobný systém funguje v USA. Aerolinky tam musí do databáze, jež byla vytvořena ve snaze zabránit v přístupu do země případným teroristům, zasílat 19 různých dat. Původně to bylo 34 údajů, avšak na základě dohod mezi EU a USA byl tento počet snížen. Data v USA mohou být uchovávána až 15 let. Systém ale ostře kritizovali ochránci lidských práv, kterým vadilo předávání citlivých údajů o cestujících.