Vůbec poprvé od schizmatu, které v roce 1054 rozdělilo křesťanskou církev na západní, katolickou větev, a na východní, ortodoxní ritus, se představitelé obou směrů dokázali sejít k diskuzi o úloze římského biskupa, tedy papeže.
Dokument, na němž se po týdenním jednání v severoitalské Ravenně dohodli, výslovně uznává prvenství hlavy katolické církve dle kanonického řádu nad biskupy a patriarchy z dalších tradičních sídel biskupů, a to včetně Konstantinopole (Istanbulu), Alexandrie, Antiochie a Jeruzaléma.
Prvotní příčinou schizmatu byly spory o autoritu papeže, který si nárokoval moc nad ostatními čtyřmi starověkými patriarcháty na Východě, ačkoli mu východní patriarchové přiznávali jurisdikci pouze nad západním patriarchátem římským.
Komise závěrem diskuze konstatovala, že "papež je protos mezi biskupy", tedy první.
Význam dokumentu poněkud snižuje fakt, že ho nepodepsal zástupce moskevského patriarchátu. Ruská křesťanská pravoslavná církev přitom představuje polovinu z 250 milionů všech ortodoxních věřících. Jednání v Ravenně navíc do jisté míry zkomplikoval mocenský konflikt mezi moskevským a konstantinopolským patriarchátem.
Kardinál Walter Kasper, který stojí v čele vatikánské Papežské rady pro jednotu křesťanů, nicméně dohodu z Ravenny označil za průlom v ekumenickém dialogu. Současně ale v rozhovoru pro vatikánskou rozhlasovou stanici uznal, že "cesta vedoucí k naprosté jednotě (katolíků) s ortodoxními věřícími je ještě velmi dlouhá".
O nynější dohodě mezi katolíky a ortodoxními křesťany se zřejmě bude jednat i na kardinálské konzistoři k ekumenickým otázkám, kterou papež Benedikt XVI. svolal do Vatikánu na 23. prosince.
Dokument, na němž se po týdenním jednání v severoitalské Ravenně dohodli, výslovně uznává prvenství hlavy katolické církve dle kanonického řádu nad biskupy a patriarchy z dalších tradičních sídel biskupů, a to včetně Konstantinopole (Istanbulu), Alexandrie, Antiochie a Jeruzaléma.
Prvotní příčinou schizmatu byly spory o autoritu papeže, který si nárokoval moc nad ostatními čtyřmi starověkými patriarcháty na Východě, ačkoli mu východní patriarchové přiznávali jurisdikci pouze nad západním patriarchátem římským.
Komise závěrem diskuze konstatovala, že "papež je protos mezi biskupy", tedy první.
Význam dokumentu poněkud snižuje fakt, že ho nepodepsal zástupce moskevského patriarchátu. Ruská křesťanská pravoslavná církev přitom představuje polovinu z 250 milionů všech ortodoxních věřících. Jednání v Ravenně navíc do jisté míry zkomplikoval mocenský konflikt mezi moskevským a konstantinopolským patriarchátem.
Kardinál Walter Kasper, který stojí v čele vatikánské Papežské rady pro jednotu křesťanů, nicméně dohodu z Ravenny označil za průlom v ekumenickém dialogu. Současně ale v rozhovoru pro vatikánskou rozhlasovou stanici uznal, že "cesta vedoucí k naprosté jednotě (katolíků) s ortodoxními věřícími je ještě velmi dlouhá".
O nynější dohodě mezi katolíky a ortodoxními křesťany se zřejmě bude jednat i na kardinálské konzistoři k ekumenickým otázkám, kterou papež Benedikt XVI. svolal do Vatikánu na 23. prosince.