Návrh reformy, který komise představila letos v červenci, ruší některé neefektivní dotace. Především severně položené země se ale bouří například proti navrhovanému zákazu doslazování, které je v Česku součástí tradiční metody výroby vína. Moravským a českým vinařům se například nelíbí ani povinnost označovat i stolní vína odrůdou a ročníkem. Spotřebitel podle nich v takovém případě bude ještě hůře rozeznávat kvalitní víno od špatného.
Politické shody na reformě chce unie dosáhnout do konce roku a detaily dotáhnout během první poloviny roku příštího.
Výhody pro velké země
„Návrh je spravedlivější než současná situace, ale ne o moc. Omezení peněz, které jdou na destilaci, uvolní většinu prostředků, ale v novém návrhu jich zase půjde většina do zelené sklizně,“ řekl předseda svazu vinařů Jiří Sedlo. Zelená sklizeň znamená, že se hrozny vinné révy odstřihnou ještě nezralé a víno, které by jinak přebývalo, se tak vůbec nevyrobí, vysvětluje.
„Koncepce je postavená tak, aby udržela tok peněz do států, které ze společné vinařské politiky mají i nyní největší profit, tedy do Španělska, Itálie a Francie. Neřeší principiální chyby, které se shromáždily za roky fungování dotačního systému,“ doplňuje jej vinař z moravského Kobylí Ivo Bukovský. Jižní země, kterým návrh vychází velmi vstříc, spotřebovávají z unijního balíku peněz drtivě největší část.
Deset nula nevyhrajeme
Podle náměstka ministra zemědělství Iva Hlaváče je důležité, aby se Česká republika v jednání soustředila na ty priority, kterých je možné dosáhnout. „Předpoklad, že vyhrajeme deset nula nad evropskou komisí, je předpoklad lichý,“ řekl Hlaváč. Nejcitlivější je podle něj zákaz užití řepného cukru při výrobě vína, tedy doslazování. Další prioritou je výše a struktura dotací, které mají přijít do Česka. V návrhu je například dané, že musíme vydat dvacet procent peněz na propagaci našeho vína ve třetích zemích. Česko ale nemá takový vývozní potenciál, aby to vůbec bylo schopno využít. Podle Hlaváče by bylo ideální, kdyby se tyto prostředky daly flexibilně použít na zlepšování technologie a kvality vína.
„Kompromis musíme najít, v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím se od nás očekává, že budeme čím dál tím více hledat konsenzus,“ vypočítává české možnosti Hlaváč.
