Vesnice v tomto koutu Polska, který patří k těm chudším, se těší jak na nové pracovní příležitosti, tak na slušné silnice a investice do infrastruktury vůbec, které jim vybudování americké základny s desítkou antiraket slibuje.
Američanům se navíc ve Slupsku povedl propagační tah, ve chvíli, kdy starosty dotčených obcí, kteří neměli informace od varšavské vlády, začali informovat sami. A co víc, uspořádali pro ně zájezd na obdobnou americkou protiraketovou základnu. Od té doby nemají s obcemi problém. Pokud jde o Slupsk a okolí, tam by lidé i v referendu vybudování základny spolehlivě odhlasovali.
Ale to je Slupsk. Pokud jde o Polsko jako celek, tam je i přes příslovečný „amerikanismus“ Poláků situace dokonce ještě horší než v Česku. Vybudování americké základny má podporu pouhých 24 procent Poláků a klesá. V polovině roku to bylo o jedenáct procent více. Předloni byla pro ještě těsná nadpoloviční většina Poláků. Podle průzkumu agentury CBOS je nejdůležitějším důvodem odporu proti základně obava Poláků (61 procent) z toho, že se Polsko stane cílem útoku islámských extremistů.
Změna vlády po zářijových volbách, kdy populistické nacionalisty Jaroslawa Kaczynského vystřídal v čele vlády Občanské platformy a lidovců umírněný konzervativec Donald Tusk, se projevila i změnou zahraniční politiky. Tuskovo Polsko bylo, řečeno slovy jednoho komentátora, „přivítáno jako ztracený syn“ v Bruselu. Premiér dopředu oznámil, že návštěvu sídla EU nepokládá za zahraniční cestu.
Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski včera navštívil Berlín, aby připravil návštěvu Tuska u kancléřky Angely Merkelové - návštěvu, od níž se očekává oteplení polskoněmeckých vztahů na přátelskou úroveň, která panovala mezi Varšavou a Berlínem ještě před dvěma až třemi roky. Tuskův kabinet si dovolil i přátelské gesto vůči Rusku, když prohlásil, že Polsko už nebude blokovat vstup Moskvy do Světové obchodní organizace a Sikorski bude vést s Kremlem jednání i o protiraketové základně.
Základna jako součást NATO
Pokud jde o základnu samu a americkopolské vztahy, nechce Tusk otočit kormidlem, ale vyrovnat dosavadní kurz. Tusk oznámil stažení Poláků z Iráku, ale stále považuje „USA za nejdůležitějšího spojence Polska“. Také pokud jde o protiraketovou základnu, nechce Tusk kráčet ve stopách Kaczynských. „V otázce americké protiraketové základy přijme Polsko suverénní rozhodnutí. Musíme být přesvědčeni, že podmínky umístění základny opravdu zvýší naši bezpečnost,“ mluví premiér stylem, za který by se nemusel stydět předseda Strany zelených Martin Bursík, a možná ani Jiří Paroubek. A dodává, že by základnu rád viděl jako součást NATO.
„Mohu potvrdit, že v případě protiraketové základny je pan prezident větším nadšencem a já menším,“ citovala Tuska agentura ČTK po jeho jednání s hlavou Polska Lechem Kaczynským.
Další ranou plánům na výstavbu základny byla zpráva amerických tajných služeb, podle nichž Írán už několik let nevyvíjí jaderné zbraně. „Může to rozhovory značně zkomplikovat,“ napsal polský opoziční deník Rzeczpospolita. Není divu, že z výsledku polských voleb nebyl Washington nadšený.
