Portugalci nejdříve navrhli, aby se podpis i poslední letošní euroschůzka konaly v Lisabonu. Belgičané coby pořadatelé pravidelných summitů se ale postavili proti, takže zvítězil scénář Lisabon-Brusel. Politici se tím okamžitě dostali pod palbu kritiky ze strany environmentalistů, že mluví o snižování emisí, sami jich ale vlastním rozhodnutím zbytečná kila vyrobí.
První slyšeli na veřejný tlak šéfové Beneluxu. Lucemburčan Jean-Claude Juncker a premiér Nizozemska Jan Peter Balkenende se rozhodli dorazit nejdřív do Bruselu a s Guyem Verhofstadtem pak belgickou vládní letkou absolvovali cestu Lisabon–Brusel. Poprvé společně na summit letěli také dánský a švédský premiér a také Fin s Estoncem.
O stejném kroku uvažovali i premiéři visegrádské čtyřky, nakonec od toho ale upustili. Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry "vzdálenosti mezi Varšavou a Prahou nebo Prahou a Budapeští jsou přece jen jiné než u Beneluxu" a slet na jedno místo by vyžadoval "tak složitou logistiku", že by "žádnou úsporu nepřinesla". "Byla by to demonstrativní akce," zhodnotil nápad vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra.
První slyšeli na veřejný tlak šéfové Beneluxu. Lucemburčan Jean-Claude Juncker a premiér Nizozemska Jan Peter Balkenende se rozhodli dorazit nejdřív do Bruselu a s Guyem Verhofstadtem pak belgickou vládní letkou absolvovali cestu Lisabon–Brusel. Poprvé společně na summit letěli také dánský a švédský premiér a také Fin s Estoncem.
O stejném kroku uvažovali i premiéři visegrádské čtyřky, nakonec od toho ale upustili. Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry "vzdálenosti mezi Varšavou a Prahou nebo Prahou a Budapeští jsou přece jen jiné než u Beneluxu" a slet na jedno místo by vyžadoval "tak složitou logistiku", že by "žádnou úsporu nepřinesla". "Byla by to demonstrativní akce," zhodnotil nápad vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra.
Další podrobnosti o podpisu unijní smlouvy si přečtěte v pátečním vydání deníku |