V Santa Cruzu slavilo vyhlášení autonomie stejnojmenného departementu na 100.000 lidí. Ve městě panovala karnevalová atmosféra, lidé se ověsili girlandami květin, zpívali a vydali se do ulic s nápisy "Teď jsem autonomní". "Toto je Ano pro Bolívii a Ne tyranům," volal guvernér
departementu Ruben Costas. Shromáždění na podporu odpoutání od centrální moci se konala také ve zbývajících třech departementech.
V sídle vlády La Pazu se naopak sešli příznivci prezidenta Eva Moralese, aby podpořili jeho ústavní změny. Do ulic se s desetitisíci svých stoupenců vydal i Morales, který je prvním indiánským prezidentem Bolívie. Řekl, že oponentům ústavních změn jde o "rozdělení a převrat". "Nedovolíme rozdělení Bolívie," volal na stoupence. O platnosti nové ústavy, schválené na počátku prosince, rozhodne celostátní referendum, které se má konat příští rok.
Levicově zaměřený Morales je u moci od roku 2006 a krátce po nastoupení do úřadu znárodnil klíčové energetické zdroje; jeho projekty vytvářejí napětí mezi chudými a bohatšími částmi země. Mezi ty první patří hornatý západ, k těm druhým především čtyři východní departementy, které se rozhodly situaci řešit vyhlášením autonomie. Žije v nich asi 35 procent z 9,5 milionu obyvatel a usilují o nastolení federativního systému, v němž by se dělily s centrální vládou jen o část příjmů.
Moralesova nová ústava počítá se zvýšením daňové zátěže těchto bohatých departementů a chce tím financovat sociální programy.
Ve východních částech země se nachází nejen nejkvalitnější zemědělská půda, ale také ropa a plyn. Obyvatelé Santa Cruzu a dalších třech zmíněných departementů mají v příštích měsících hlasovat o navrhované autonomii, která počítá s vytvořením vlastní policie, s předáním kontroly nad pozemky úřadům departementů a s ponecháním dvou třetin daňových příjmů v pokladně departementů.
Podle některých analytiků zemi hrozí rozdělení nebo občanská válka, pokud by se prezident rozhodl proti nespokojeným správním celkům použít sílu. Morales tím pohrozil už v pátek a do ulic měst povolal armádní i policejní posily.
departementu Ruben Costas. Shromáždění na podporu odpoutání od centrální moci se konala také ve zbývajících třech departementech.
V sídle vlády La Pazu se naopak sešli příznivci prezidenta Eva Moralese, aby podpořili jeho ústavní změny. Do ulic se s desetitisíci svých stoupenců vydal i Morales, který je prvním indiánským prezidentem Bolívie. Řekl, že oponentům ústavních změn jde o "rozdělení a převrat". "Nedovolíme rozdělení Bolívie," volal na stoupence. O platnosti nové ústavy, schválené na počátku prosince, rozhodne celostátní referendum, které se má konat příští rok.
Levicově zaměřený Morales je u moci od roku 2006 a krátce po nastoupení do úřadu znárodnil klíčové energetické zdroje; jeho projekty vytvářejí napětí mezi chudými a bohatšími částmi země. Mezi ty první patří hornatý západ, k těm druhým především čtyři východní departementy, které se rozhodly situaci řešit vyhlášením autonomie. Žije v nich asi 35 procent z 9,5 milionu obyvatel a usilují o nastolení federativního systému, v němž by se dělily s centrální vládou jen o část příjmů.
Moralesova nová ústava počítá se zvýšením daňové zátěže těchto bohatých departementů a chce tím financovat sociální programy.
Ve východních částech země se nachází nejen nejkvalitnější zemědělská půda, ale také ropa a plyn. Obyvatelé Santa Cruzu a dalších třech zmíněných departementů mají v příštích měsících hlasovat o navrhované autonomii, která počítá s vytvořením vlastní policie, s předáním kontroly nad pozemky úřadům departementů a s ponecháním dvou třetin daňových příjmů v pokladně departementů.
Podle některých analytiků zemi hrozí rozdělení nebo občanská válka, pokud by se prezident rozhodl proti nespokojeným správním celkům použít sílu. Morales tím pohrozil už v pátek a do ulic měst povolal armádní i policejní posily.
