Ke vstupu do dočasného koaličního kabinetu nakonec Verhofstadt přemluvil i frankofonní křesťanské demokraty, kteří to dosud odmítali. Budou ve vládě spolu s vlámskými křesťanskými demokraty, vlámskými a frankofonními liberály a frankofonními socialisty.
Kabinet pod vedením vlámského liberála Verhofstadta začne fungovat do konce týdne. "Premiér odblokoval situaci," řekl jeho mluvčí Kurt Debeuf.
Prozatímní vládní koalice má v prvé řadě začít řešit naléhavé sociální a hospodářské problémy, které se v průběhu krize nahromadily a na které začali obyvatelé upozorňovat v demonstracích. Na druhé straně má pokročit v jednáních o státní reformě, aby tak otevřela cestu k vytvoření stálé vlády na jaře příštího roku. Verhofstadt už oznámil, že jeho přechodná vláda bude působit nejdéle do 23. března.
K vytvoření nové stálé vlády bude třeba širší dohody o ústavní reformě, které se mezi Valony a Vlámy dosud nepodařilo dosáhnout. Podle místních komentářů stále není jisté, zda se strany do konce března dohodnou.
Reforma směřuje k posílení autonomie oblastí, tedy vyhovuje požadavku Vlámů, kterého se ale obávají Valoni. Ti v tom vidí zhoršení svých ekonomických podmínek a hrozbu budoucího rozpadu Belgie.
Z parlamentních voleb 10. června vyšla jako vítěz vlámská křesťansko-demokratická CDV v čele s Yvesem Letermem. Ten však nedokázal ani po několikaměsíčních jednáních s valonskými partnery sestavit nový kabinet. Král Albert II. pak 3. prosince požádal o nalezení východiska z politické krize předsedu dosluhující vlády Verhofstadta.
Belgie s asi 10,5 milionu obyvatel je od 60. let federací tvořenou vlámským severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Zhruba 60 procent lidí se hlásí k bohatší vlámské komunitě, 40 procent k chudší valonské. Podle jazyků je rozdělena i politická scéna.
Kabinet pod vedením vlámského liberála Verhofstadta začne fungovat do konce týdne. "Premiér odblokoval situaci," řekl jeho mluvčí Kurt Debeuf.
Prozatímní vládní koalice má v prvé řadě začít řešit naléhavé sociální a hospodářské problémy, které se v průběhu krize nahromadily a na které začali obyvatelé upozorňovat v demonstracích. Na druhé straně má pokročit v jednáních o státní reformě, aby tak otevřela cestu k vytvoření stálé vlády na jaře příštího roku. Verhofstadt už oznámil, že jeho přechodná vláda bude působit nejdéle do 23. března.
K vytvoření nové stálé vlády bude třeba širší dohody o ústavní reformě, které se mezi Valony a Vlámy dosud nepodařilo dosáhnout. Podle místních komentářů stále není jisté, zda se strany do konce března dohodnou.
Reforma směřuje k posílení autonomie oblastí, tedy vyhovuje požadavku Vlámů, kterého se ale obávají Valoni. Ti v tom vidí zhoršení svých ekonomických podmínek a hrozbu budoucího rozpadu Belgie.
Z parlamentních voleb 10. června vyšla jako vítěz vlámská křesťansko-demokratická CDV v čele s Yvesem Letermem. Ten však nedokázal ani po několikaměsíčních jednáních s valonskými partnery sestavit nový kabinet. Král Albert II. pak 3. prosince požádal o nalezení východiska z politické krize předsedu dosluhující vlády Verhofstadta.
Belgie s asi 10,5 milionu obyvatel je od 60. let federací tvořenou vlámským severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Zhruba 60 procent lidí se hlásí k bohatší vlámské komunitě, 40 procent k chudší valonské. Podle jazyků je rozdělena i politická scéna.
