Čtyřiapadesátiletou Bhuttovou, která patřila mezi hlavní kandidáty v nadcházejících parlamentních volbách, útočník střelil do krku a do hrudi, když po předvolebním shromáždění nastupovala do auta. Poté odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle. Zabil asi šestnáct lidí a dalších 56 zranil.
| Vyjádření prezidenta Klause a ministerstva zahraničí |
| "Prezident Václav Klaus považuje nenávist, která sahá až k vraždění, za útočící na základy lidské civilizace," sdělil Hrad. "Václav Klaus chce věřit, že se Pákistán a celý indický subkontinent nyní nevydá cestou tragické destabilizace," dodala prezidentská kancelář. "Jsme tou událostí šokováni. Bénazír Bhuttová byla od počátku 90. let výraznou politickou postavou Pákistánu. Její smrt nepochybně ovlivní očekávané volby. Doufáme, že to nezpůsobí destabilizaci země," uvedlo české ministerstvo zahraničí. |
Smrt potvrdil Vásif Alí Chán, člen její Pákistánské lidové strany (PPP), který byl v nemocnici v Rávalpindí, kam byla po útoku Bhuttová převezena. "Chirurgové potvrdili, že se stala mučednicí," řekl senátor Babar Aván.
Prostřednictvím televize vyzval prezident Parvíz Mušaraf národ, aby zachoval klid a umožnil tak zmařit ďábelské plány teroristů. Bývalý generál Mušaraf se v roce 1999 dostal do čela státu vojenským převratem a letos v říjnu byl v nepřímých prezidentských volbách opětovně potvrzen ve funkci. Poté se na nátlak opozice i zahraničí, především Spojených států, vzdal funkce vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil.
Výbuch otřásl parkem Liakat Bágh v Rávalpindí, které tvoří dvojměstí s hlavním městem Islámábádem. První informace hovořily o tom, že předsedkyně PPP z útoku vyvázla bez zranění a ze shromáždění odjela krátce předtím, než se ozval výbuch. Svědek, na nějž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že krátce před explozí slyšel dva výstřely. Poté se objevily informace o tom, že Bhuttová utrpěla vážná zranění a byla v nemocnici operována.
Bhuttová se stala terčem atentátu už 18. října, když projížděla ulicemi Karáčí na jihu Pákistánu po svém návratu z osm let trvajícího exilu. Při výbuchu bylo zabito téměř 150 lidí a mnoho dalších utrpělo zranění. Po tomto útoku úřady opakovaně varovaly, že mají informace o tom, že se islámští radikálové pokoušejí Bhuttovou zabít.
Rusko volá po zabránění destabilizace
"Útok dokazuje, že v Pákistánu jsou nadále tací, kteří se pokoušejí zničit usmíření a demokratický vývoj," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey. Rusko vyzvalo pákistánské úřady, aby zajistily stabilitu v zemi. "Rozhodně odsuzujeme tento teroristický čin, vyjadřujeme soustrast příbuzným a blízkým Bénazír Bhuttové a doufáme, že pákistánské vedení přijme nezbytné kroky, aby zajistilo stabilitu v zemi," řekl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Michail Kamynin.
"Útokem na Bénazír Bhuttovou
extremistické skupiny mířili na každého, kdo je pro demokratický proces v Pákistánu. Nemohou a nesmějí uspět," řekl David Miliband, šéf diplomacie Británie, která bývala koloniální mocností Pákistánu.
Bénazír Bhuttová byla dvakrát pákistánskou premiérkou - poprvé od prosince 1988 do srpna 1990, podruhé od října 1993 do listopadu 1996. Stala se tak první ženou, která v Pákistánu premiérský úřad zastávala. Její otec Zulfikar Alí Bhutto, který byl v letech 1973 až 1979 pákistánským premiérem, byl rovněž zavražděn. Ve svých vzpomínkách Bhuttová napsala: "Když jsem stála nad jeho hrobem, slíbila jsem si, že si nedopřeji odpočinku, dokud se do Pákistánu nevrátí demokracie."
Analytici očekávali, že její PPP zvítězí v parlamentních volbách, které se mají konat 8. ledna příštího roku a předpovídali, že se Bhuttová stane opět předsedkyní vlády.
Zabití Bhuttové tak prohloubí politickou krizi v Pákistánu, kde v uplynulých měsících vede prezident Mušaraf boj proti islámským radikálům, kteří rozpoutali nebývalou vlnu násilí a útoků, i proti svým politickým oponentům, kteří ho - včetně Bhuttové - vinili ze snahy volby zfalšovat.