Rusko šíří „demokracii“

Duchovním otcem tohoto grandiózního projektu je ruský prezident Vladimir Putin. Už loni v květnu přišel s iniciativou na vytvoření podobné státní struktury. Nejdříve nabízel evropským zemím společné vybudování Rusko-evropského institutu. Později sice od spolupráce se zahraničím upustil, již tehdy padla suma, kterou by ruský stát mohl na založení takové organizace věnovat - 70 milionů eur.

Oficiálně nyní ale nevznikla rozpočtová, státní organizace, nýbrž neziskový fond „Institut demokracie a spolupráce“. Mezi první projekty, které by měly přitáhnout pozornost domácích a světových médií, patří vytváření žebříčků „demokratičnosti“ států. Rusko se tak trochu opičí po podobných „pořadnících“ amerického Freedom House, a snaží se tímto způsobem odpovědět těm, kteří Moskvu v posledních letech odsunuli v pořadí demokratických společností na zadní pozice. Projevem rostoucího ruského sebevědomí je pak plán hodnotit situaci s lidskými právy v západních zemích, a vytvářet pořadníky zemí, tak jak to činí západní lidskoprávní organizace již řadu let.
Předseda správní rady Institutu demokracie a spolupráce, advokát Anatolij Kučerjen, v pondělí prohlásil, že předmětem hodnocení institutu bude úroveň práv a svobod občanů v jednotlivých státech, otázky jejich bezpečnosti, migrační procesy, vztahy mezi jednotlivými etniky i podmínky ve věznicích. „Budeme například hodnotit, kolik lidí sedí v Rusku, kolik v Evropě a jaké jsou vězni národnosti,“ dodal.

Hlavní kancelář institutu bude v Paříži, odkud budou také prováděny nejrůznější průzkumy po celé Evropě. Kučerjen přiznal, že jako první problém, který bude institut zkoumat, bylo vybráno Kosovo. Moskva nejednou ostře protestovala proti jakýmkoliv pokusům o vyhlašování nezávislosti Kosova a tradičně zastává prosrbský postoj.

Hlavní cíl: Spojené státy
Nepochybně ale hlavním centrem kritiky budou USA. Předseda fondu přiznal, že se Moskva snaží vytvořit protiváhu zprávám Freedom House, které označil za „čistě ideologickou práci“. Proto se institut chystá na pečlivý monitoring průběhu amerických prezidentských voleb, podobně, jako se Američané chystají na sledování voleb ruských. V USA volí prezidenta letos v listopadu, v Rusku už 2. března. Nepochybně tak zpráva Rusů o amerických volbách bude vedena v podle toho, jak Washington zhodnotí hlasování v Rusku. „I když jsou USA pokládány za nejdemokratičtější zemi světa, s volebními zákony tam není úplně vše v pořádku,“ vysvětlit Kučerjen. Kromě Paříže bude fond zastoupen stálou misí i v New Yorku, kde se o šíření ruského pojetí demokracie postará 10 lidí v čele s politologem a Putinovým stoupencem Andronikem Migranjanem.