Lidovky.cz

Lepší se to, ale pomalu

Svět

  8:49
NEW YORK/PRAHA - Situace v Iráku se pět let po invazi vedené Američany začíná pomalu zlepšovat. Stále ale není zdaleka růžová a mnozí Iráčané dál musejí bojovat o živobytí - a často i holé přežití.

Každodenní realita v Iráku: Vojáci se snaží udržet klid. foto: DAVE CLARKAFP

Podle nedávno zveřejněné zprávy Amnesty International je každý třetí Iráčan závislý na humanitární pomoci. Miliony lidí musely kvůli invazi a následným bojům opustit své domovy a dodnes nemají vlastní střechu nad hlavou. I po pěti letech je irácká ekonomika pořád ještě v troskách, a tak není práce. A to všechno umocňuje fakt, že na ulicích stále ještě není bezpečno.

Většina Američanů při včerejší vzpomínce na páté výročí invaze opět přemýšlela, zda se do války nenechali zatáhnout zbytečně. Nepříliš příznivě vyznívají především čísla, která se v souvislosti s výročím objevovala v médiích. Konflikt, jehož konec je stále v nedohlednu, si už vyžádal tisíce životů a spolykal stovky miliard dolarů.
 
Prezident George W. Bush a jeho lidé jsou nicméně přesvědčení, že před pěti lety jednali správně. A dokázat to má právě letošní rok, kdy má jejich strategie konečně začít nést ovoce. „Dosáhli jsme nezpochybnitelných úspěchů,“ řekl Bush ve svém včerejším projevu. „Teď musíme udělat všechno pro to, abychom je udrželi. Proto je třeba ve válce pokračovat,“ dodal.

V uplynulém roce došlo hned k několika změnám. Američané poslali do Iráku dalších 30 tisíc vojáků a velením pověřili generála Davida H. Petraeuse, který má pověst schopného vojáka. Faktem je, že se americká strategie v Iráku změnila k lepšímu.

Uvozovky dolní„Před lety jsme to byli my, kdo rozhodoval o tom, co je pro Iráčany nejlepší. A taky jsme to financovali. Dnes to necháváme na Iráčanech. Uvozovky horní

 „Před lety jsme to byli my, kdo rozhodoval o tom, co je pro Iráčany nejlepší. A taky jsme to financovali. Dnes to necháváme na Iráčanech. Zároveň platí, že jim můžeme pomoct jejich plány realizovat, ale financovat si to už musejí sami,“ shrnul Charles P. Ries, zástupce šéfa americké diplomatické mise v Iráku.

Za největší úspěch považuje Bushova administrativa fakt, že klesl počet bombových útoků a přestřelek. Fakt, že se zlepšila bezpečnostní situace, potvrzuje i únorový průzkum britské BBC a americké televize ABC News mezi Iráčany. Bezpečněji se podle něj cítí víc než 40 procent lidí, necelých 20 procent má naopak pocit, že se situace vyvíjí k horšímu. Jde ale o pouhá čísla. Senátor Jack Reed, který byl v Iráku před několika dny, se po návratu nechal slyšet, že si není „dvakrát jistý, že by se s příchodem dalších tisíců amerických vojáků v Iráku žilo nějak výrazně lépe“.

Dejte pokoj s Irákem
Američané dodnes platí za chyby a přehmaty, které napáchali vinou neznalosti terénu. „Tehdy prostě měli plán, co všechno je třeba v Iráku udělat, a aplikovali ho, aniž by věděli, jak to v té zemi chodí,“ shrnul pro list The Washington Post jeden z členů současného vedení americké mise. V tomto ohledu se podle něj zvlášť v uplynulém roce změnilo hodně k lepšímu.
 
Bushova administrativa má momentálně trochu jiné starosti než řešit budoucnost Iráku. Kongres, ovládaný demokraty, s ní tvrdě bojuje o každý dolar a lidé se k dalšímu a hlavně výraznějšímu angažmá v Iráku staví vesměs negativně. Také proto, že válka v Iráku klesla v žebříčku jejich priorit. Mnohem víc je teď trápí ekonomická stagnace. Průzkum z minulého týdne dokázal, že si lidé spíš vybaví jméno šéfa centrální banky, dokonce i venezuelského prezidenta, než aby dokázali odhadnout, kolik amerických vojáků už padlo v Iráku.


"Pozdní úspěchy USA zaskočily Evropu“

Evropské země tápou, jak se nyní postavit k Iráku, říká Tomáš Valášek z londýnského Centra pro evropskou reformu.

* LN Jak byste porovnal přístup Evropanů k Iráku před pěti lety a dnes?
Před pěti lety byla obrovská propast mezi názory státníků a veřejným míněním. Veřejnost byla v drtivé většině proti válce v Iráku, na oficiální úrovni se to rozdělilo zhruba na polovičku. Po válce nastaly změny. Odpor většiny veřejnosti zůstal beze změny, ale „proválečná koalice“ se rozsypala. Když se ale Američanům začalo dařit, zůstala Evropa trochu v rozpacích. Už to není ta někdejší opozice, ale na druhou stranu Evropa není připravená přehodnotit svoji pozici a začít Američany v Iráku aktivněji podporovat.

* LN Co říkáte tvrzení Henryho Kissingera, že Evropané při své nechuti válčit využili jako alibi averzi vůči prezidentu Bushovi?
To mohlo obstát během jeho prvního funkčního období. Pak už se to nevztahovalo jen na prezidenta Bushe, ale i na americký postoj vůči Kjótu, Guantánamu atd. Náhle bylo jasné, že to není jen o jednom politikovi, ale o jiném vnímání světa.

* LN Dá se po prezidentských volbách v USA očekávat změna přístupu k Evropě?
Je třeba být realisty. Amerika se nikdy nebude chovat jako nějaká středně velká evropská země. Vždy to bude výjimečná síla, která má univerzální práva a povinnosti, což bude vždy ovlivňovat i její zahraniční politiku. Určitě se ale změní postoj USA k světu, což naznačuje i John McCain, nejpravicovější z favoritů. Amerika je připravena naslouchat. Bude to více o partnerství, a nejen v rétorice.

Petr Pešek


 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.