Newyorská senátorka za demokraty tak minulý týden reagovala v televizi na dotaz, co by dělala, kdyby Írán zaútočil jadernými zbraněmi na Izrael.
"Chci, aby Íránci věděli, že když budu prezidentkou, tak na Írán zaútočím," odpověděla na dotaz televize ABC, jak by reagovala na případný jaderný útok Íránu na Izrael. Dodala, že USA by v takovém případě byly s to "vymazat Írán z mapy".
Zástupce íránského velvyslance v OSN podle agentury Reuters zaslal generálnímu tajemníkovi organizace Pan Ki-munovi dopis, ve kterém si stěžoval, že Clintonová pod falešnou a mylnou záminkou vyhrožovala silou Íránu.
Podobně se vyjadřoval i Obama
V televizní stanici ABC se ovšem podobně vyjadřoval i druhý demokratický uchazeč o prezidentské křeslo Barack Obama. "Íránci si mohou být jisti, že odpovím silou. Je zcela nepřijatelné, aby napadli Izrael nebo jiného našeho spojence v oblasti, ať již konvenčními nebo jadernými zbraněmi," řekl.
Podle něj ale výrazy jako "vymazat z mapy" ničemu nepomohou. USA podezírají Írán ze snahy vyrábět jaderné zbraně. Teherán obohacuje uran s ujištěním, že sleduje mírový energetický jaderný program, na což má podle mezinárodních dohod právo.
RB OSN přijala tři rezoluce vůči Íránu; dvě obsahující sankce s cílem přimět tento islámský stát více spolupracovat s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii a zastavit obohacování uranu. Od ledna připravují členové RB text další rezoluce, která by měla zavést nové ekonomické a obchodní sankce.
Hrozba ze strany Íránu je hlavním argumentem Spojených států i při prosazování záměru vybudovat v příštích letech části svého protiraketového systému v Česku a Polsku. K myšlence amerických protiraketových objektů ve střední Evropě má silné výhrady mimo jiné Rusko.
"Chci, aby Íránci věděli, že když budu prezidentkou, tak na Írán zaútočím," odpověděla na dotaz televize ABC, jak by reagovala na případný jaderný útok Íránu na Izrael. Dodala, že USA by v takovém případě byly s to "vymazat Írán z mapy".
|
Když budu prezidentkou, tak na Írán zaútočím
Zástupce íránského velvyslance v OSN podle agentury Reuters zaslal generálnímu tajemníkovi organizace Pan Ki-munovi dopis, ve kterém si stěžoval, že Clintonová pod falešnou a mylnou záminkou vyhrožovala silou Íránu.
Podobně se vyjadřoval i Obama
V televizní stanici ABC se ovšem podobně vyjadřoval i druhý demokratický uchazeč o prezidentské křeslo Barack Obama. "Íránci si mohou být jisti, že odpovím silou. Je zcela nepřijatelné, aby napadli Izrael nebo jiného našeho spojence v oblasti, ať již konvenčními nebo jadernými zbraněmi," řekl.
Podle něj ale výrazy jako "vymazat z mapy" ničemu nepomohou. USA podezírají Írán ze snahy vyrábět jaderné zbraně. Teherán obohacuje uran s ujištěním, že sleduje mírový energetický jaderný program, na což má podle mezinárodních dohod právo.
RB OSN přijala tři rezoluce vůči Íránu; dvě obsahující sankce s cílem přimět tento islámský stát více spolupracovat s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii a zastavit obohacování uranu. Od ledna připravují členové RB text další rezoluce, která by měla zavést nové ekonomické a obchodní sankce.
Hrozba ze strany Íránu je hlavním argumentem Spojených států i při prosazování záměru vybudovat v příštích letech části svého protiraketového systému v Česku a Polsku. K myšlence amerických protiraketových objektů ve střední Evropě má silné výhrady mimo jiné Rusko.
