Skutečnost, že její soupeř vede v počtu voličů, delegátů i superdelegátů a že jeho náskok už nemůže dohnat, na jejím postoji nic nemění. Důvodem je zřejmě naděje, že vedení Demokratické strany zvrátí své rozhodnutí o neplatnosti primárek na Floridě a v Michiganu, které se konaly dříve než ve stanoveném termínu. Pokud by delegáti z těchto států, kde Clintonová s převahou zvítězila, směli na nominačním sjezdu hlasovat, její ztráta na Obamu by se snížila.
To by byl zároveň argument pro nerozhodnuté superdelegáty, aby se přiklonili na její stranu. Šance na zisk počtu volitelů potřebného k nominaci by tím vzrostly.
Jde o hlasy z Floridy a Michiganu
Nelze ignorovat hlasy 2,3 milionu Američanů, kteří volili na Floridě a v Michiganu, tvrdí Clintonová. Z řad stranických funkcionářů se ale ozývá, že pravidla byla stanovena předem a že USA stojí právě na tom, že se pravidla důsledně dodržují. Jasno tedy bude až posledního května, kdy o osudu sporných primárek rozhodne stranický výbor.
Za situace, kdy voliči už kandidáta vybrat nemohou, protože žádný z
uchazečů o nominaci nemá šanci získat potřebný počet volených delegátů, roste význam dosud nerozhodnutých superdelegátů, kteří mohou hlasovat nezávisle na výsledku voleb ve svém domovském státě.
Clintonová se je snaží získat na svou stranu také zdůrazňováním dosažených vítězství v takzvaných rozhoupaných státech, v nichž je obvykle osud prezidentských voleb nejistý. Patří mezi ně lidnaté státy jako Pensylvánie, Ohio, Florida nebo Michigan, kde vyhrála právě ona. Obama byl naopak úspěšný ve státech s tradiční demokratickou orientací nebo tam, kde zpravidla volí republikánského kandidáta. A také ve státech s výraznou
černošskou menšinou.
Vítězství v Západní Virginii, která rovněž patří k rozhoupaným státům, do jisté míry zvýrazňuje otazníky nad Obamovou schopností porazit v podzimním ostrém střetu už jistého republikánského kandidáta Johna McCaina.
Ze stanovisek voličů opouštějících v úterý volební místnosti vyplynula značná neochota příznivců jednoho kandidáta podpořit v případě jeho nominačního neúspěchu druhého kandidáta. Tato skutečnost více ohrožuje Obamovy vyhlídky než vyhlídky jeho soupeřky. Průzkumy televize CNN ukázaly, že by ho na podzim podpořilo pouze 36 procent příznivců bývalé první dámy. Takřka stejný počet, 35 procent, jich ovšem uvedlo, že by dali svůj hlas raději McCainovi. Téměř čtvrtina by k volbám nešla.
Obamovi voliči jsou podpoře jeho protikandidátky poněkud více nakloněni. V listopadu by pro ni hlasovala slabá většina 51 procent. McCaina by za těchto okolností volilo 31 procent Obamových přívrženců.
" Clintonová hraje rasovou kartou"
Západní Virginie také naznačila možný rasový podtext voleb. Dva z každých deseti bělošských voličů označili rasu za důležitý faktor ve svém rozhodování, přičemž v naprosté většině šlo o voliče Hillary Clintonové. Obama, který by se mohl stát prvním černochem nominovaným velkou politickou stranou do prezidentských voleb, se tak zřejmě při získávání hlasů v případném souboji s McCainem musí připravit na významnou neochotu ze strany bělochů.
Jeho příznivci už minulý týden osočili Clintonovou, že "hraje rasovou
kartou", když v jednom z projevů uvedla, že má více podpory mezi "bílými Američany" než její oponent. Skromnější podporu ze strany bělochů a také dělníků soustavně označuje tábor bývalé první dámy za nejslabší místo Obamovy volební koalice. Senátor ale dává najevo, že se rozporu ve straně neobává. "Existuje toho mnoho, co nás spojuje," řekl v úterý v Missouri.
Dluh Clintonové - 20 miliónů
V neprospěch Clintonové hraje skutečnost, že její volební kasa je prázdná, respektive že se dostala do dvacetimilionového dluhu. Kandidátka ale podle šéfa svého štábu už slíbila, že pokud bude třeba, vloží do kampaně další peníze ze svého.
Po úterních volbách Clintonová prohlásila, že za posledních 90 let v
prezidentských volbách neuspěl žádný demokratický kandidát, který by předtím nezvítězil v Západní Virginii. Otázkou je, zda šlo o zdůraznění vlastního úspěchu, nebo o varování před nominací Baracka Obamy.
Demokratické primárky se uskuteční ještě příští úterý v Kentucky a Oregonu,1. června na Portoriku a 3. června v Montaně a Jižní Dakotě.
Barack Obama a Hilary Clintonová foto: ČTK
