V táboře na východní periférii Říma přebývá přes 700 osob, většinou pocházejících z Rumunska, Srbska a Bosny. Právě s těmito přistěhovalci spojují obyvatelé okolních sídlišť prudký nárůst kriminality v metropoli v uplynulých měsících.
K obdobným bezpečnostním opatřením namířeným proti ilegálním migrantům přistoupila v noci na dnešek italská policie v devíti regionech země. Podle sdělení ministerstva vnitra bylo zatčeno několik stovek osob. Soudy také vydaly několik desítek příkazů k okamžitému vyhoštění některých zadržených ze země.
Tvrdá ruka starosty
Nový římský starosta Gianni Alemanno, který má neofašistickou minulost, slíbil po svém dubnovém nástupu do úřadu, že se "Římané opět stanou doma pány". Ujistil veřejnost, že je připraven vypovědět z města 20.000 přistěhovalců a osob, které se do země dostaly nelegální cestou a které podle něho mají zločiny v Římě na svědomí.
Stejně tvrdý postup proti ilegálním migrantům a kriminálním živlům ze zahraničí deklarovala i nová vláda pravicového premiéra Silvia Berlusconiho. Už příští středu má kabinet přijmout v tomto směru nová opatření. Vládní nařízení předpokládá zpřísnění kontrol pohybu osob, které se na italské území dostaly v rámci schengenského prostoru.
Ten zaručuje občanům příslušných zemí Evropské unie volný pohyb po
celém prostoru. Postup italských úřadů je zaměřen především proti Romům z Rumunska, kteří se v uplynulých měsících dopustili v Itálii řady zločinů. Rumunsko je sice členskou zemí unie, do schengenského prostoru ale zatím nespadá.
Nařízení počítá i se zavedením trestního postihu nelegálního přistěhovalectví, tresty se pohybují od šesti měsíců do čtyř let odnětí svobody a soud se musí konat nejpozději do dvou týdnů po zadržení. V případě prokázání viny hrozí okamžité vypovězení ze země. Italské úřady také předpokládají zavedení testů DNA u ilegálních imigrantů a připravují výstavbu několika nových zadržovacích zařízení.
Vláda hodlá prosadit i nařízení, podle něhož se budou muset migranti při vstupu do země povinně prokázat, že mají dostatečné legální příjmy, které jim zajistí v Itálii přiměřené životní podmínky.
Podle oficiálních údajů žije nyní v Itálii asi 342.000 osob rumunské národnosti, především Romů. Nevládní organizace Caritas ale odhaduje, že jde nejméně o 600.000 Rumunů, kteří se do Itálie dostali zejména po 1. lednu 2007, kdy se Rumunsko stalo členem EU.
K obdobným bezpečnostním opatřením namířeným proti ilegálním migrantům přistoupila v noci na dnešek italská policie v devíti regionech země. Podle sdělení ministerstva vnitra bylo zatčeno několik stovek osob. Soudy také vydaly několik desítek příkazů k okamžitému vyhoštění některých zadržených ze země.
Tvrdá ruka starosty
Nový římský starosta Gianni Alemanno, který má neofašistickou minulost, slíbil po svém dubnovém nástupu do úřadu, že se "Římané opět stanou doma pány". Ujistil veřejnost, že je připraven vypovědět z města 20.000 přistěhovalců a osob, které se do země dostaly nelegální cestou a které podle něho mají zločiny v Římě na svědomí.
Stejně tvrdý postup proti ilegálním migrantům a kriminálním živlům ze zahraničí deklarovala i nová vláda pravicového premiéra Silvia Berlusconiho. Už příští středu má kabinet přijmout v tomto směru nová opatření. Vládní nařízení předpokládá zpřísnění kontrol pohybu osob, které se na italské území dostaly v rámci schengenského prostoru.
Ten zaručuje občanům příslušných zemí Evropské unie volný pohyb po
|
Římané se stanou doma opět pány
Nařízení počítá i se zavedením trestního postihu nelegálního přistěhovalectví, tresty se pohybují od šesti měsíců do čtyř let odnětí svobody a soud se musí konat nejpozději do dvou týdnů po zadržení. V případě prokázání viny hrozí okamžité vypovězení ze země. Italské úřady také předpokládají zavedení testů DNA u ilegálních imigrantů a připravují výstavbu několika nových zadržovacích zařízení.
Vláda hodlá prosadit i nařízení, podle něhož se budou muset migranti při vstupu do země povinně prokázat, že mají dostatečné legální příjmy, které jim zajistí v Itálii přiměřené životní podmínky.
Podle oficiálních údajů žije nyní v Itálii asi 342.000 osob rumunské národnosti, především Romů. Nevládní organizace Caritas ale odhaduje, že jde nejméně o 600.000 Rumunů, kteří se do Itálie dostali zejména po 1. lednu 2007, kdy se Rumunsko stalo členem EU.
