V rozhovoru pro agenturu Reuters to řekl hlavní americký vyjednavač Stephen Mull, který tak potvrdil informace, které se LN dozvěděly z dobře informovaných diplomatických zdrojů. „(Poláci) mají ohromné sny o tom, co chtějí,“ prohlásil Mull.
„Myslíme si, že spíše, než tam přijet se všemi těmi drahými, moderními věcmi, je důležité, aby byla jistota, že rozumně využijí ty (peníze), které mají. A oni mají jen velmi omezené množství peněz na výdaje na obranu,“ řekl Mull. A zcela nedvojsmyslně dodal: „Pokud jde o modernizaci armády, musí (Poláci) většinu peněz zaplatit ze svého.“
Právě o to, kolik je ona „většina peněz“ a jaký bude nakonec americký příspěvek na zlepšení výzbroje polské armády, se v posledních měsících vedou tvrdá vyjednávání.
„Je jasné, že část nákladů na modernizaci armády musíme zaplatit sami,“ připustil ostatně i polský vyjednavač Witold Waszczykowski.
Podle deníku Gazeta Wyborcza se vyjednavači dostali po více než půl roce jednání do bodu, kde skončily rozhovory USA s předchozí, základně více nakloněnou, vládou premiéra Jaroslawa Kaczynského.
V současnosti pracují čtyři expertní polsko-americké skupiny. První má určit, jak protiraketová základna zvýší ohrožení Polska, druhá zkoumá, co potřebuje polská armáda, aby toto ohrožení kompenzovala, třetí projednává právní aspekty a čtvrtá se dohaduje o tom, kdo to zaplatí.
Američané ale začínají ztrácet trpělivost a dali si ultimátum, že do poloviny července musí být jasné, zda základna bude v Polsku, nebo ne. V opačném případě pohrozili, že budou hledat místo pro základnu jinde. „Ať si hledají,“ nechal se slyšet polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, podle něhož alternativa k Polsku neexistuje.
To však nemusí být pravda. V polských médiích se objevily zprávy, že se už nabídla Velká Británie. Podle vojenských expertů je také možné antirakety umístit i na lodích v Baltském moři.
Dvacet milionů místo miliard
Není vyloučeno, že jak Mullův rozhovor pro agenturu Reuters, tak to, že si George Bush nechal odsouhlasit na vojenskou pomoc Polsku jen 20 milionů dolarů (300 milionů korun), jsou jen taktické kroky. Ty mají USA zajistit co nejvýhodnější pozici pro další vyjednávání.
Jisté však už nyní je, že sen, který během nedávné návštěvy USA oživil premiér Donald Tusk, v němž se Polsko stane pro Spojené státy díky základně strategickým spojencem, nemá reálný základ. Už nyní je jasné, že vojenskou pomoc, jež by se blížila té, kterou v řádu miliard dolarů dostávají Izrael nebo Egypt, Polsko výměnou za základnu nedostane.
„Myslíme si, že spíše, než tam přijet se všemi těmi drahými, moderními věcmi, je důležité, aby byla jistota, že rozumně využijí ty (peníze), které mají. A oni mají jen velmi omezené množství peněz na výdaje na obranu,“ řekl Mull. A zcela nedvojsmyslně dodal: „Pokud jde o modernizaci armády, musí (Poláci) většinu peněz zaplatit ze svého.“
|
Pokud jde o modernizaci armády, musí (Poláci) většinu peněz zaplatit ze svého.
„Je jasné, že část nákladů na modernizaci armády musíme zaplatit sami,“ připustil ostatně i polský vyjednavač Witold Waszczykowski.
Podle deníku Gazeta Wyborcza se vyjednavači dostali po více než půl roce jednání do bodu, kde skončily rozhovory USA s předchozí, základně více nakloněnou, vládou premiéra Jaroslawa Kaczynského.
V současnosti pracují čtyři expertní polsko-americké skupiny. První má určit, jak protiraketová základna zvýší ohrožení Polska, druhá zkoumá, co potřebuje polská armáda, aby toto ohrožení kompenzovala, třetí projednává právní aspekty a čtvrtá se dohaduje o tom, kdo to zaplatí.
Američané ale začínají ztrácet trpělivost a dali si ultimátum, že do poloviny července musí být jasné, zda základna bude v Polsku, nebo ne. V opačném případě pohrozili, že budou hledat místo pro základnu jinde. „Ať si hledají,“ nechal se slyšet polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, podle něhož alternativa k Polsku neexistuje.
To však nemusí být pravda. V polských médiích se objevily zprávy, že se už nabídla Velká Británie. Podle vojenských expertů je také možné antirakety umístit i na lodích v Baltském moři.
|
Není vyloučeno, že jak Mullův rozhovor pro agenturu Reuters, tak to, že si George Bush nechal odsouhlasit na vojenskou pomoc Polsku jen 20 milionů dolarů (300 milionů korun), jsou jen taktické kroky. Ty mají USA zajistit co nejvýhodnější pozici pro další vyjednávání.
Jisté však už nyní je, že sen, který během nedávné návštěvy USA oživil premiér Donald Tusk, v němž se Polsko stane pro Spojené státy díky základně strategickým spojencem, nemá reálný základ. Už nyní je jasné, že vojenskou pomoc, jež by se blížila té, kterou v řádu miliard dolarů dostávají Izrael nebo Egypt, Polsko výměnou za základnu nedostane.