Lidovky.cz

V Gruzii začíná válka

Svět

  10:20
TBILISI - Gruzínský prezident Saakašvili vyhlásil kvůli ozbrojenému konfliktu v Jižní Osetii všeobecnou mobilizaci a obvinil Rusko z agrese proti své zemi. Učinil tak poté, co ruské letouny bombardovaly gruzínské území. Ruský premiér Putin zároveň pohrozil odvetnými kroky jako reakci na zabití několika ruských příslušníků mírových sil v Jižní Osetii, na jejichž základnu dopadly gruzínské dělostřelecké granáty.

Gruzínské jednotky střílí na separatisty Jižní Osetie. foto: AFP

Kolona ruských obrněných vozidel se přesunuje do jihoosetské metropole Cchinvali. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na představitele separatistické oblasti, která je prorusky orientovanou autonomií na území Gruzie. Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na ruský vojenský zdroj, už kolona do města dorazila. Zarská silnice, která tvoří okruh kolem Cchinvali, je podle ruské agentury vyčištěna od gruzínských sil a kolona těžké vojenské techniky a obrněných vozidel míří touto cestou do města.

Osetští domobranci prý ničí gruzínské obrněné transportéry v centru města. Jak řekl ruské agentuře jeden z obránců, oddílům osetské obrany a domobrany se prý daří ničit gruzínskou bojovou techniku a vytlačovat gruzínské jednotky ze severu na jih města. Údajně zničili čtyři gruzínské tanky.

Agentura Interfax citovala mluvčího ruských mírových sil, který řekl, že několik ruských mírotvůrců bylo zabito při gruzínské dělostřelecké kanonádě. "Některé granáty přímo zasáhly kasárnu v Cchinvali." Již dříve ruské mírové jednotky oznámily, že při gruzínském dělostřeleckém ostřelování byli tři vojáci zraněni.

Agentura ITAR-TASS zveřejnila žádost o pomoc, s níž se údajně obyvatelé Cchinvali, "občané Ruska skrývající se ve sklepích Cchinvali", obrátili na ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. "Ničí nás gruzínští agresoři. Jsme ve sklepě domu, který je bombardován, a necítíme se nyní jako občané velké země. Pomozte nám, jestli se vám to podaří," uvádí se v dokumentu, který ITAR-TASS označil za prohlášení Republiky Jižní Osetie.Gruzínské jednotky v tancích během konfliktu se separatisty v Jižní Osetii.

Rusko bude chránit své "spoluobčany" v Jižní Osetii, citovala agentura RIA Novosti předsedu ruského parlamentu Borise Gryzlova. Gruzie dnes zase oznámila, že při ruském bombardování gruzínského území bylo zraněno sedm lidí. Moskva však zprávu o ruském náletu podle agentury AFP popřela.

Gruzie také varovala separatisty z dalšího vzpurného regionu, Abcházie, aby do konfliktu v Jižní Osetii nezasahovali. "Doufáme jen, že abchazští separatisti nepodniknou žádné kroky, které by mohly situaci zhoršit," řekl gruzínský ministr Temur Jakobašvili.

Gruzínský prezident vyzval Rusko k zastavení bombardování
"Vyzývám Ruskou federaci, aby zastavila bombardování poklidných gruzínských měst," zdůraznil Saakašvili. Rusko naopak označuje za agresi operaci gruzínských ozbrojených sil v oblasti jihoosetské metropole Cchinvali. Prozápadní prezident, který už dávno říká, že podřízení separatistických regionů ústřední správě je jeho prioritou, prohlásil, že gruzínské síly už osvobodily větší část hlavního města separatistické Jižní Osetie. "Mobilizovali jsme tisíce záložníků. Žádám vás, abyste se nebáli útoků,"
řekl Saakašvili v televizním projevu.

Uvozovky dolníMobilizovali jsme tisíce záložníků. Žádám vás, abyste se nebáli útoků.Uvozovky horní

Ruská agentura Interfax dnes ráno oznámila, že gruzínské jednotky vstoupily do Cchinvali a boje zuří v jižní části města. Nedlouho poté agentura Reuters informovala, že podle Gruzie nejméně dvě ruská letadla narušila gruzínský vzdušný prostor a shodila bomby jižně od Jižní Osetie.

Interfax citoval svého zpravodaje na místě, který ohlásil těžké boje na jihu Cchinvali. "To není přesné," reagoval na tuto zprávu mluvčí gruzínského ministerstva vnitra. Podle jeho slov gruzínské jednotky dosud do Cchinvali nevstoupily. "Chceme dát čas zbývajícím civilistům, aby město opustili," řekl mluvčí ministerstva. Na dotaz, zda gruzínské síly plánují vstup do města, odpověděl, že se tak stane, pokud to bude potřeba. Gruzínský premiér Lado Gurgenidze dnes na tiskové konferenci v Tbilisi prohlásil, že Gruzie bude ve vojenské operaci v separatistické Jižní Osetii pokračovat, dokud "nebude dosaženo trvalého míru". Gruzínské úřady podle jeho slov také podniknou opatření, aby zabránily "další infiltraci žoldáků" do země. Gruzijské jednotky.

"Separatisti v odpověď na mírovou iniciativu gruzínského prezidenta začali střílet. Museli jsme podniknout adekvátní opatření, abychom v regionu udrželi mír," řekl Gurgenidze. Ve stejné době v Moskvě podle agentury ITAR-TASS tým vedený prezidentem Dmitrijem Medveděvem "jednal o komplexu mimořádných opatření, aby se situace v Jižní Osetii vrátila do mírových kolejí, aby bylo ochráněno civilní obyvatelstvo s ohledem na náš mandát mírových sil a aby byli chráněni ruští občané a národní zájmy Ruska".

Rada bezpečnosti OSN dnes v souvislosti s Jižní Osetií vyjádřila velké znepokojení, ale nebyla s to se dohodnout na textu rezoluce, která by obě strany vyzvala ke zřeknutí se použití síly. Rusko má jako stálý člen Rady bezpečnosti právo veta. Mluvčí Bílého domu, který doprovází prezidenta George Bushe v Pekingu na zahájení olympijských her, důrazně vyzval k okamžitému zastavení bojů a zahájení jednání.
Ruské agentury, které o konfliktu tak jako dosud informují z pozic separatistů, dnes zdůrazňují skutečnost, že Gruzie údajně začala válku v den zahájení olympijských her. Gruzínská stíhačka střílí na separatisty Jižní Osetie.

Jižní Osetie se od Gruzie fakticky odtrhla po válce začátkem 90. let. Rusko je zcela na straně místních separatistů a podporuje je hlavně finančně. Většina místních obyvatel má ruské občanství a Moskva tvrdí, že nemůže své občany nechat bez podpory. Gruzie to ovšem vidí tak, že Rusko chce gruzínské regiony - vedle Jižní Osetie i Abcházii - anektovat. Rusko má také v oblasti mírové jednotky, které jsou Gruzii trnem v oku, protože podle ní zdaleka nejsou neutrální a naopak otevřeně podporují separatisty.

- Jižní Osetie vyhlásila nezávislost na Gruzii na podzim 1990; po krátké válce, která si vyžádala na tisíc obětí, se dostala mimo vliv Tbilisi, ale oficiálně zůstává autonomní oblastí Gruzie. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je v úřadě od roku 2004, se snaží konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítá s tím, že chce plnou nezávislost. Rusko oficiálně svrchovanost Jižní Osetie neuznává, ale významně ji podporuje.

- Letos v březnu se Jižní Osetie obrátila na Rusko, OSN a Evropskou unii se žádostí o uznání své nezávislosti.

- V Jihoosetské autonomní oblasti (od září 1996 prezidentská republika Jižní Osetie) žije na rozloze 3900 kilometrů čtverečních asi 70.000 obyvatel. Třetinu tvoří Gruzínci, zbytek Osetinci a Rusové.

- Hlavním náboženstvím Jižní Osetie, nazývané též  cchinvalská oblast podle správního střediska Cchinvali, je pravoslaví a sunnitský islám. Obyvatelé mluví kromě gruzínštiny a ruštiny i osetštinou, která patří k íránským
jazykům.

- Většina obyvatel v Jižní Osetii, stejně jako v další gruzínské separatistické oblasti Abcházii, má ruské pasy a v běžném denním styku používá ruské ruble. Etnicky je Jižní Osetie spojena s ruskou Severní Osetií, která slíbila, že v případě války s Tbilisi svého spřízněného souseda podpoří.

- Prezidentem Jižní Osetie je od prosince 2001 Eduard Kokojev (psáno též Kokoity; 44), bývalý zápasník a komsomolec.

- Kořeny konfliktu sahají do podzimu 1990, kdy nejvyšší zástupci Jižní Osetie vyhlásili samostatnost a poté odtržení od Gruzie a vstup do svazku se Sovětským svazem. Gruzie rozhodnutí neuznala a vyhlásila v oblasti
výjimečný stav. Následovala občanská válka, která trvala do června 1992, kdy byly v Jižní Osetii rozmístěny smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory (po 500 mužích z každé strany), které jsou v oblasti dodnes.

- Ve dvou referendech (leden 1992 a listopad 2006) se většina hlasujících (naposledy to bylo 99 procent) vyslovila pro nezávislost na Gruzii.

- Proces utváření osetské národnosti se datuje do 16. až 18. století, kdy se severní Osetinci usadili jako zemědělci v rovinách a islamizovaní jižní Osetinci byli vytlačeni do hor Kavkazu na území Gruzie. V roce 1774 se Severní Osetie stala součástí Ruské říše, Jižní Osetie byla do Ruska začleněna v roce 1801. V dubnu 1922 byla v rámci Gruzínské sovětské socialistické republiky vytvořena autonomní oblast Jižní Osetie.

- V jihoosetském městě Gori se narodil sovětský diktátor Josif Stalin.

Mapa Gruzie i s autonomními oblastmi Abcházie, Jižní Osetia a Adžárie.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.