Památník, který má spravovat nově vytvořená nadace Útěk, vyhnání, usmíření, bude spadal pod Německé historické muzeum.
"Tímto krokem vláda splnila svůj závazek z koaliční smlouvy vybudovat v Berlíně viditelné znamení proti útěku a vyhnání," prohlásil podle agentury DPA ministr kultury Bernd Neumann.
Pro letošek Spolkový sněm na projekt uvolnil 1,2 milionu eur (asi 30 milionů Kč), v období 2009 až 2011 počítá s 2,5 milionu eur (asi 62 milionů Kč) ročně. Podle plánů oznámených již dříve bude památník umístěn poblíž Postupimského náměstí v centru Berlína. Na osud Němců z východní Evropy má expozice klást hlavní akcent, má se ale údajně zaměřit i na další nedobrovolné přesuny obyvatelstva ve 20. století, "mezi nimi i na ty, které
zorganizovali Němci".
V souvislosti s památníkem se bude 12. prosince konat vědecké sympozium Útěk, vyhnání a usmíření, na nějž budou přizváni i zahraniční odborníci, především od východních sousedů Německa. Z nich by pak měl být vytvořen okruh poradců památníku.
Češi a Poláci protestovali
Proti původnímu projektu takzvaného Centra proti vyháněním, v němž se angažoval především německý Svaz vyhnanců v čele s kontroverzní Erikou Steinbachovou, protestovala Varšava i Praha a především ve vztazích mezi Berlínem a Varšavou byl projekt až donedávna neuralgickým bodem.
Předchozí polská vláda v čele s konzervativcem Jaroslawem Kaczyäským projekt na památku více než 12 milionů německých vysídlenců odmítala od jeho navržení v roce 2000 z obavy, že centrum bude "přepisovat dějiny", dělat z Němců oběti evropského konfliktu a zjednodušovat tak odpovědnost Německa za hrůzy druhé světové války.
Vysídlenecké svazy se poté, co jejich iniciativu převzala vláda a přetvořila ji podle svého, rozhodly vybudovat vlastní muzeum vyhnání podle svých představ v Mnichově za podpory bavorské vlády.
"Tímto krokem vláda splnila svůj závazek z koaliční smlouvy vybudovat v Berlíně viditelné znamení proti útěku a vyhnání," prohlásil podle agentury DPA ministr kultury Bernd Neumann.
Pro letošek Spolkový sněm na projekt uvolnil 1,2 milionu eur (asi 30 milionů Kč), v období 2009 až 2011 počítá s 2,5 milionu eur (asi 62 milionů Kč) ročně. Podle plánů oznámených již dříve bude památník umístěn poblíž Postupimského náměstí v centru Berlína. Na osud Němců z východní Evropy má expozice klást hlavní akcent, má se ale údajně zaměřit i na další nedobrovolné přesuny obyvatelstva ve 20. století, "mezi nimi i na ty, které
zorganizovali Němci".
V souvislosti s památníkem se bude 12. prosince konat vědecké sympozium Útěk, vyhnání a usmíření, na nějž budou přizváni i zahraniční odborníci, především od východních sousedů Německa. Z nich by pak měl být vytvořen okruh poradců památníku.
Češi a Poláci protestovali
Proti původnímu projektu takzvaného Centra proti vyháněním, v němž se angažoval především německý Svaz vyhnanců v čele s kontroverzní Erikou Steinbachovou, protestovala Varšava i Praha a především ve vztazích mezi Berlínem a Varšavou byl projekt až donedávna neuralgickým bodem.
Předchozí polská vláda v čele s konzervativcem Jaroslawem Kaczyäským projekt na památku více než 12 milionů německých vysídlenců odmítala od jeho navržení v roce 2000 z obavy, že centrum bude "přepisovat dějiny", dělat z Němců oběti evropského konfliktu a zjednodušovat tak odpovědnost Německa za hrůzy druhé světové války.
Vysídlenecké svazy se poté, co jejich iniciativu převzala vláda a přetvořila ji podle svého, rozhodly vybudovat vlastní muzeum vyhnání podle svých představ v Mnichově za podpory bavorské vlády.
