K míře rozruchu nepochybně přispělo i to, kdo tato slova pronesl. Kdyby zazněla z úst nějakého historika či politologa, z nichž mnozí například zpochybňují totalitní charakter Mussoliniho režimu, možná by takový poprask nevyvolala.
Postfašistická minulost
Jenže Alemanno je nejen prvním nelevicovým starostou Říma od konce války, ale i členem krajně pravicové Národní aliance. A především je jeho jméno spojováno s jejím předchůdcem, postfašistickým Italským sociálním hnutím.
Je těžké nedefinovat jako absolutní zlo něco, co dvacet let potlačovalo svobodu. |
K tomu je třeba přičíst i Alemannovy další kontroverzní výroky z nedávné minulosti, například na adresu romských přistěhovalců. A v neposlední řadě k míře rozruchu přispěla i okolnost, že římský starosta se se svými úvahami o míře špatnosti fašismu s novinami podělil po návštěvě Izraele. Během ní zavítal i do jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad Vašem.
Včera se Alemanno pokusil dopad svých výroků zmírnit. Prohlašoval, že jeho slova neznamenají, že by „bez váhání neodsuzoval masové vraždy a nedemokratickou politiku tohoto režimu“. Příval kritiky především z řad levicové opozice a židovských organizací to ale zastavit nedokázalo. „Je těžké nedefinovat jako absolutní zlo něco, co dvacet let potlačovalo svobodu,“ kontroval levicový poslanec Giuseppe Fioroni. Opoziční vůdce a předchozí římský starosta Walter Veltroni zase zpochybňoval Alemannovo další tvrzení, že „absolutní zlo“ z fašistického režimu učinily až rasové zákony. „Už před rasovými zákony připravil fašismus o svobodu občany, kteří nesdíleli jeho názory,“ namítal Veltroni, který zároveň oznámil úmysl opustit městskou komisi pro výstavbu muzea obětem holokaustu.