Až budu mít jednou hodně času, chtěl bych si obout pohorky a projít Evropu křížem krážem pěšky. Chůze je jedna z mých vášní a naprosto sdílím nadšení básníka Karla Hynka Máchy, který v 19. století šel pěšky z Čech až do Itálie,“ svěřuje se. Cestování po svých je podle něho „nejlepší způsob“, jak poznat danou zem a místní lidi, a proto se „aspoň jednou týdně“ snaží i v Bruselu najít čas na „dlouhé procházky“.
Špidlovy zápisky kontrastují s internetovými deníky jeho kolegů. Blog má už víc komisařů, ten českého zástupce je však nejosobnější. Konkuruje mu ještě zpověď Margot Wallströmové, která se tu svěří se svým problémem s dietou, tu přizná, že po zavraždění švédské političky a její přítelkyně Anny Lindhové vzala zavděk bodyguardy...
Drtivá většina úřednických špiček se ale drží oficiálního tónu a svého oboru.
Zážitky jak z dobrodružné knížky
„Rok 2008 bude pro komisi rokem lepšího využívání energie. V pondělí se poprvé sešli zástupci členských států v regulačním výboru, aby se dohodli na směrnici o ekodesignu,“ snaží se například nalákat na svůj blog Lotyš Andris Piebalgs zodpovědný za energetiku.
Příspěvek Vladimíra Špidly vedle toho působí jak čtení z dobrodružné knížky. Zejména díky pasáži, v níž popisuje dramatický zážitek z jedné pěší túry s rodinou. „Byl obyčejný, docela slunný den, když tu najednou potemnělo a zčista jasna se ozvalo ohlušující burácení, jako kdyby se na nás v plné rychlosti řítil vlak. Vítr začal fičet a stromy okolo nás začaly padat…,“ nabízí expremiér zkušenost, jež ho naučila „nikdy nepřespávat v blízkosti vysokých stromů“ a „vždycky najít nějakou pláň chráněnou keři“.
„Dnes tráví většina lidí prázdniny jinak,“ pokračuje Špidla v posledním, srpnovém příspěvku na svém blogu, přístupném ve čtyřech jazycích. „Hodně se létá letadlem a vzdálenosti nehrají prakticky žádnou roli. To nabízí úžasnou možnost poznávat daleké země… Musím ale přiznat, že mi chůze na dlouhé tratě chybí, a odtud také můj sen přejít Evropu. Jenže na to je potřeba čas, a tak to rok od roku odkládám. Stejně tak i letos. Ale i kdyby se mi to mělo podařit až v důchodu, určitě to jednou udělám.“
Špidlovy zápisky kontrastují s internetovými deníky jeho kolegů. Blog má už víc komisařů, ten českého zástupce je však nejosobnější. Konkuruje mu ještě zpověď Margot Wallströmové, která se tu svěří se svým problémem s dietou, tu přizná, že po zavraždění švédské političky a její přítelkyně Anny Lindhové vzala zavděk bodyguardy...
Drtivá většina úřednických špiček se ale drží oficiálního tónu a svého oboru.
Zážitky jak z dobrodružné knížky
„Rok 2008 bude pro komisi rokem lepšího využívání energie. V pondělí se poprvé sešli zástupci členských států v regulačním výboru, aby se dohodli na směrnici o ekodesignu,“ snaží se například nalákat na svůj blog Lotyš Andris Piebalgs zodpovědný za energetiku.
Příspěvek Vladimíra Špidly vedle toho působí jak čtení z dobrodružné knížky. Zejména díky pasáži, v níž popisuje dramatický zážitek z jedné pěší túry s rodinou. „Byl obyčejný, docela slunný den, když tu najednou potemnělo a zčista jasna se ozvalo ohlušující burácení, jako kdyby se na nás v plné rychlosti řítil vlak. Vítr začal fičet a stromy okolo nás začaly padat…,“ nabízí expremiér zkušenost, jež ho naučila „nikdy nepřespávat v blízkosti vysokých stromů“ a „vždycky najít nějakou pláň chráněnou keři“.
„Dnes tráví většina lidí prázdniny jinak,“ pokračuje Špidla v posledním, srpnovém příspěvku na svém blogu, přístupném ve čtyřech jazycích. „Hodně se létá letadlem a vzdálenosti nehrají prakticky žádnou roli. To nabízí úžasnou možnost poznávat daleké země… Musím ale přiznat, že mi chůze na dlouhé tratě chybí, a odtud také můj sen přejít Evropu. Jenže na to je potřeba čas, a tak to rok od roku odkládám. Stejně tak i letos. Ale i kdyby se mi to mělo podařit až v důchodu, určitě to jednou udělám.“
