"Bohužel je to stále možnost," řekl Rogozin na dotaz, zda by Moskva mohla zareagovat tím, že na základnu v ČR zamíří své rakety, jak v minulosti opakovaně zmínili někteří čelní představitelé ruské armády.
"Je to stále stejná virtuální hra a my nevidíme důvod reagovat," řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
ČR a Spojené státy dnes v Londýně podepíší dohodu o podmínkách pobytu Američanů v ČR v souvislosti s plánovanou základnou. Takzvaná SOFA je druhou smlouvou spojenou se zvažovaným radarem v Brdech. Dohody ale ještě pro vstup v platnost musí schválit parlament.
"Ze strategického hlediska není žádný rozdíl mezi obrannými a útočnými systémy. Čím silnější je obrana jedné strany, tím slabší je vojenská síla té druhé. Rusko samozřejmě bude muset reagovat na tuto novou nepřátelskou realitu," napsal v e-mailových odpovědích na dotazy ČTK Rogozin.
Poznamenal také, že lituje, že je Rusko vtahováno do nových závodů ve zbrojení. "Česká vláda jenom prodala bezpečnost vlastního lidu za zcela novou hračku - protiraketovou obranu," prohlásil.
Spojené státy by chtěly umístit v Česku protiraketový radar a v sousedním Polsku desítku antistřel. Tato zvažovaná protiraketová základna by měla sloužit jako ochrana USA a jejich evropských spojenců před případnými střelami z potenciálně nebezpečných zemí, jako je například Írán. Moskva tento úmysl však dlouhodobě a velmi ostře kritizuje.
Podle velvyslance může základna jen destabilizovat bezpečnost a mír v euroatlantském prostoru. Rozhodnutí, zda ČR americkou nabídku přijme, je prý nicméně na Praze.
"Doufám, že český parlament bude dostatečně rozumný, aby odvrátil tento riskantní podnik," poznamenal ale velvyslanec. Z jeho slov nepřímo ale také vyplývá, že případná výstavba radaru by mohla mít nepříznivé dopady na ekonomické vztahy mezi ČR a Ruskem. Blíže to neupřesnil. Podotkl jen, že hospodářské otázky jsou vždy spjaté i s těmi politickými.
Na dotaz, zda existují nějaké podmínky, za nichž by se byla Moskva ochotna s existencí základny smířit, velvyslanec řekl, že nyní by jediným uspokojujícím řešením bylo zcela od výstavby ustoupit.
"Ruská strana předložila určité specifické návrhy, avšak všechny byly rozmělněny nebo kvůli různým záminkám ztratily smysl," řekl Rogozin. Konkrétně zmínil třeba pravidelný přístup ruských pozorovatelů na základnu či to, aby byl radar trvale zaměřen tak, aby nesledoval Rusko.
"Je to stále stejná virtuální hra a my nevidíme důvod reagovat," řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
ČR a Spojené státy dnes v Londýně podepíší dohodu o podmínkách pobytu Američanů v ČR v souvislosti s plánovanou základnou. Takzvaná SOFA je druhou smlouvou spojenou se zvažovaným radarem v Brdech. Dohody ale ještě pro vstup v platnost musí schválit parlament.
"Ze strategického hlediska není žádný rozdíl mezi obrannými a útočnými systémy. Čím silnější je obrana jedné strany, tím slabší je vojenská síla té druhé. Rusko samozřejmě bude muset reagovat na tuto novou nepřátelskou realitu," napsal v e-mailových odpovědích na dotazy ČTK Rogozin.
Poznamenal také, že lituje, že je Rusko vtahováno do nových závodů ve zbrojení. "Česká vláda jenom prodala bezpečnost vlastního lidu za zcela novou hračku - protiraketovou obranu," prohlásil.
Spojené státy by chtěly umístit v Česku protiraketový radar a v sousedním Polsku desítku antistřel. Tato zvažovaná protiraketová základna by měla sloužit jako ochrana USA a jejich evropských spojenců před případnými střelami z potenciálně nebezpečných zemí, jako je například Írán. Moskva tento úmysl však dlouhodobě a velmi ostře kritizuje.
Podle velvyslance může základna jen destabilizovat bezpečnost a mír v euroatlantském prostoru. Rozhodnutí, zda ČR americkou nabídku přijme, je prý nicméně na Praze.
"Doufám, že český parlament bude dostatečně rozumný, aby odvrátil tento riskantní podnik," poznamenal ale velvyslanec. Z jeho slov nepřímo ale také vyplývá, že případná výstavba radaru by mohla mít nepříznivé dopady na ekonomické vztahy mezi ČR a Ruskem. Blíže to neupřesnil. Podotkl jen, že hospodářské otázky jsou vždy spjaté i s těmi politickými.
Na dotaz, zda existují nějaké podmínky, za nichž by se byla Moskva ochotna s existencí základny smířit, velvyslanec řekl, že nyní by jediným uspokojujícím řešením bylo zcela od výstavby ustoupit.
"Ruská strana předložila určité specifické návrhy, avšak všechny byly rozmělněny nebo kvůli různým záminkám ztratily smysl," řekl Rogozin. Konkrétně zmínil třeba pravidelný přístup ruských pozorovatelů na základnu či to, aby byl radar trvale zaměřen tak, aby nesledoval Rusko.
