Pákistánské 11. září

Útok byl spáchán před 20. hodinou místního času s pomocí 600 kilogramů výbušnin přivezených k hotelu v nákladním autě. Po explozi se začal šířit požár, který zničil značnou část hotelu. 

Žďárek nastoupil do funkce teprve v létě a v Marriottu bydlel dočasně. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes na ČT1 uvedl, že Žďárek bydlel v hotelu, protože se v jeho rezidenci posilovala bezpečnostní opatření. Bezprostředně po explozi se velvyslanec telefonicky hlásil s tím, že se mu nic nestalo, ale později žádal o pomoc při evakuaci z hořícího objektu.

Teroristický útok u hotelu Marriott


Televize Nova a Prima dnes uvedly, že když Ždárkovi kolegové za
chvíli volali zpět, jeho telefon byl už hluchý. "Stala se strašná tragédie. Vybuchl nějaký plyn nebo něco v poschodí nad ním a potom už se neozval," řekl Nově ministr Schwarzenberg.

Podle Primy zatím není jasné, zda zemřel udušením, uhořel, nebo ho zavalily sutiny. Ministr Schwarzenberg podle MZV telefonicky z New Yorku promluvil s nejbližšími příbuznými velvyslance, "aby je v těžkých chvílích podpořil a vyjádřil jim nejhlubší soustrast".

Kondolenční telegram zaslal rodině i prezident Václav Klaus. Podle premiéra Mirka Topolánka bude Žďárkovo tělo přepraveno do vlasti možná v pondělí. Ministr Schwarzenberg útok považuje za pokus o destabilizaci Pákistánu. Řekl, že velvyslancův skon je zavazující v tom smyslu, že je třeba "čelit zlu a bojovat s ním".

Podle pákistánských zdrojů je atentát zřejmě výrazem frustrace teroristů, proti jejichž skrýším vede armáda od léta v pákistánském pohraničí celkem úspěšnou ofenzivu. Padlo při ní prý na 800 radikálů. Cílem zřejmě bylo důrazně varovat vládu i armádu, aby operaci zastavily.

Nový prezident Ásif Alí Zardárí jen několik hodin před útokem v parlamentu hovořil o tom, že hodlá pokračovat v boji proti teroristům. Zopakoval to také po útoku. Atentát byl spáchán v době, kdy se v Islámábádu scházeli lidé k večeři po celodenním půstu, který muslimové drží o postním měsíci ramadánu.

Zardárí, premiér Júsuf Ráza Gílání a někteří poslanci byli v té době v rezidenci předsedy vlády, necelých 500 metrů od hotelu. Pákistánské bezpečnostní síly se domnívají, že pravým terčem útoku byli právě oni, ale teroristy zřejmě odradila bezpečnostní opatření kolem vládních budov.

Zločin odsoudily USA, evropské země, NATO a také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V západním světě atentát nepochybně rozdmýchá protimuslimské nálady. Například česká krajně pravicová Národní strana doporučila české muslimské komunitě distancovat se od teroristických aktivit radikálů, jinak bude žádat repatriaci muslimů do zemí jejich původu.

Sobotní útok byl nejhorší, jaký kdy pákistánské hlavní město zažilo, takže si v pákistánském tisku vysloužil název pákistánské 11. září. Následoval šest měsíců poté, co moc převzala civilní vláda, a měsíc poté, co z prezidentského úřadu odstoupil po politickém tlaku bývalý vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil a spojenec USA Parvíz Mušaraf.

Dle investorů atentát velmi poškodí zahraniční investice v Pákistánu, protože cizinci se zde budou cítit méně bezpeční. Povede to podle nich i k dalšímu oslabení pákistánské měny, jejíž hodnota je údajně již nyní rekordně nízká.