Podle současných pravidel nesmí mít země eurozóny rozpočtový deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Platí také, že veřejné
zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP.
Na schůzku přijížděly jednotlivé strany s rozdílnými názory na řešení krize. Sarkozy vyjádřil naději, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová současně uvítala schválení plánu stabilizace amerického hospodářství Sněmovnou reprezentantů USA.
Neoficiální zdroje uváděly, že o podobné podpoře uvažuje také EU a že
Francie chce navrhnout záchranný fond v objemu 300 miliard eur (7,4 bilionu
Kč), který by podpořil bankovní sektor. O takové dohodě ale zmínka na
tiskové konferenci nepadla.
Proti podobným plánům se stavělo hlavně Německo, které na tyto účely peníze daňových poplatníků nemíní poskytnout. "Politici musejí mít v tak obtížné situaci zodpovědnost. Ale ti, kteří škody způsobili, k řešení musejí
přispět," řekla kancléřka Angela Merkelová. A německý ministr hospodářství
Michael Glos dodal, že by teď měli ukázat šéfové bank, že vysoké platy
neberou zbytečně.
Británie chce naopak velké banky chránit. "Chci, aby na této schůzce jasně
zaznělo, že nikdo nenechá žádnou zdravou a důležitou banku padnout jen
kvůli tomu, že jí chybí likvidita," řekl premiér Gordon Brown před jednáním. "Dnes jsme se dohodli, že zajistíme likviditu, abychom zachovali důvěru a stabilitu," uvedl po schůzce. O likviditu, tedy udržení finančních toků, se podle něj už starají centrální banky.
Brown současně navrhl, aby EU bezodkladně založila fond, který by pomohl
malým podnikům překonat současné problémy na úvěrových trzích. Šlo by o
částku 12 miliard liber (asi 380 miliard Kč) a uvolnit by ji mohla Evropská
investiční banka. "Je důležité, aby vlády jednaly právě teď a pomohly malým
a středním firmám vyrovnat se s potřebou zajistit si úvěry. Proto žádáme,
aby EIB tyto zdroje uvolnila hned," dodal Brownův mluvčí.
Kritika z Finska
Schůzky v Paříži se vedle Sarkozyho, Barrosa, Browna a Merkelové zúčastnili italský premiér Silvio Berlusconi, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Právě složení summitu kritizovali zástupci některých evropských zemí.
Postup francouzského prezidenta rozzlobil například Finsko. Jeho ministr
financí si myslí, že hledat účinné zbraně vůči finanční krizi je nutné v
celé Evropské unii, takže Sarkozy neměl zvát jen zástupce čtyř největších
zemí EU.
K jednotnému postupu vyzval Evropu výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Evropa se musí vůči vyvarovat toho, že každá země bude jednat na vlastní pěst a hájit své vlastní zájmy, řekl.
zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP.
Na schůzku přijížděly jednotlivé strany s rozdílnými názory na řešení krize. Sarkozy vyjádřil naději, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová současně uvítala schválení plánu stabilizace amerického hospodářství Sněmovnou reprezentantů USA.
Neoficiální zdroje uváděly, že o podobné podpoře uvažuje také EU a že
Francie chce navrhnout záchranný fond v objemu 300 miliard eur (7,4 bilionu
Kč), který by podpořil bankovní sektor. O takové dohodě ale zmínka na
tiskové konferenci nepadla.
Proti podobným plánům se stavělo hlavně Německo, které na tyto účely peníze daňových poplatníků nemíní poskytnout. "Politici musejí mít v tak obtížné situaci zodpovědnost. Ale ti, kteří škody způsobili, k řešení musejí
přispět," řekla kancléřka Angela Merkelová. A německý ministr hospodářství
Michael Glos dodal, že by teď měli ukázat šéfové bank, že vysoké platy
neberou zbytečně.
Británie chce naopak velké banky chránit. "Chci, aby na této schůzce jasně
zaznělo, že nikdo nenechá žádnou zdravou a důležitou banku padnout jen
kvůli tomu, že jí chybí likvidita," řekl premiér Gordon Brown před jednáním. "Dnes jsme se dohodli, že zajistíme likviditu, abychom zachovali důvěru a stabilitu," uvedl po schůzce. O likviditu, tedy udržení finančních toků, se podle něj už starají centrální banky.
Brown současně navrhl, aby EU bezodkladně založila fond, který by pomohl
malým podnikům překonat současné problémy na úvěrových trzích. Šlo by o
částku 12 miliard liber (asi 380 miliard Kč) a uvolnit by ji mohla Evropská
investiční banka. "Je důležité, aby vlády jednaly právě teď a pomohly malým
a středním firmám vyrovnat se s potřebou zajistit si úvěry. Proto žádáme,
aby EIB tyto zdroje uvolnila hned," dodal Brownův mluvčí.
Kritika z Finska
Schůzky v Paříži se vedle Sarkozyho, Barrosa, Browna a Merkelové zúčastnili italský premiér Silvio Berlusconi, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Právě složení summitu kritizovali zástupci některých evropských zemí.
Postup francouzského prezidenta rozzlobil například Finsko. Jeho ministr
financí si myslí, že hledat účinné zbraně vůči finanční krizi je nutné v
celé Evropské unii, takže Sarkozy neměl zvát jen zástupce čtyř největších
zemí EU.
K jednotnému postupu vyzval Evropu výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Evropa se musí vůči vyvarovat toho, že každá země bude jednat na vlastní pěst a hájit své vlastní zájmy, řekl.
