Nemají za měnu euro a až na vzácné výjimky jsou tito vzdálení následníci "Mitteleuropy" přitahováni více Washingtonem než Bruselem, napsal deník.
| Premiér Mirek Topolánek (ODS) chce pozvat prezidenta Václava Klause a zástupce parlamentních stran k diskusi o českém předsednictví v Evropské unii. Premiér se podle mluvčí vlády Jany Bartošové neobává "zrušení" českého předsednictví. Topolánek tak znovu reagoval na středeční spekulace evropských médií, podle kterých sílí hlasy požadující prodloužení předsednictví Francie v unii. Předseda ČSSD Jiří Paroubek k tomu podotkl, že o podobné schůzce mluvil už loni v létě, a Topolánkova výzva tedy přichází s ročním zpožděním. "Určitě se sejdeme, určitě o těch věcech možné spolupráce budeme hovořit," poznamenal šéf nejsilnější opoziční strany. Zdůraznil ale také, že se udála řada věcí, které ukazují, že příprava na české předsednictví je velmi chabá. |
|||
Le Figaro tvrdí, že s koncem francouzského předsednictví v Evropské unii nastane v situaci finanční a ekonomické bouře prázdno. Motorem unie se prý ale může stát platforma eurozóny, kterou před měsícem "záslužně" aktivoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Jeho myšlenka učinit schůzky šéfů vlád a států eurozóny pravidelnými je lákavá. A Sarkozy by se mohl ujmout iniciativy je dál svolávat. Hlava francouzského státu ukázala, že umí skloubit houževnatost, schopnost přesvědčovat druhé a mít smysl pro kompromisy.
"Střídání předsednictví je hloupost"
Bylo by ale patrně na místě, píše deník, oteplit vztahy mezi Paříží a Berlínem, aby se mohlo dosáhnout tohoto velkého cíle. V takovýchto situacích francouzsko-německé spřežení umí uvést Evropu do pohybu. Je na německé kancléřce Angele Merkelové, aby si uvědomila, že stmelení eurozóny je také v zájmu její země.
Pouze uplatnění záměru volit evropského předsedu na dva a půl roku, by umožnilo vystoupit z hloupého střídání předsednictví každého půl roku. Ale každý ví, že irské "ne" a průtahy v několika dalších zemích odkládají zavedení silného a trvalého předsednictví na neurčito, tvrdí Le Figaro.
Přítomnost 27 zemí u evropského stolu prý nekonečně komplikuje fungování unie. Patnáct z nich ale má společnou měnu a jednotnou centrální banku, což částečně stačí k vytvoření ekonomicky kompaktního celku. Problém je, že nejde o pevnou strukturu a že ho představují jen schůzky příslušných ministrů financí, což je nedostačující, soudí Le Figaro.
Rakouský list Kurier zase tvrdí, že se ohledně Česka spojují hned dvojí obavy: jednak z toho, že pro malou členskou zemi by zvládání tak velké krize bylo obtížnější než pro velkou mocnost, jednak jsou v EU silné pochybnosti o proevropské politice pražské vlády.
Podle francouzského Le Monde se předsednictví EU ocitne v rukách českých euroskeptiků, prezidenta Václava Klause a premiéra Mirka Topolánka, a to v zemi nacházející se v plné vládní krizi. Le Monde napsal, že Sarkozy chce prostřednictvím finanční krize zabít dvě mouchy jednou ranou: prosadit své ekonomické vize a v čele eurozóny vyšachovat z politického výsluní Česko a Švédsko.
Podle listu by Francie mohla skupinu zemí se společnou měnou dál vést až do 1. ledna 2010, kdy se by vedení převzalo Španělsko. Nešlo by přitom o žádnou novinku - Belgie skupinu vedla v roce 2001 o půl roku déle místo Švédska, Řecko zase v roce 2002 místo Dánska.
Provinční francouzský list Éclair des Pyrénées se domnívá, že Sarkozy dal úspěšně smysl evropskému předsednictví, protože nikdy Evropa neměla takovou váhu ve světě. "Český prezident, který ho bude následovat, nebude mít bezpochyby takovou auru a vliv," tvrdí deník.
