Klíčovým členem skupiny ekonomů bude Timothy Geithner, který by ve vládě měl zastávat post ministra financí. Obama se včera netajil tím, že oživení ekonomiky nebude jednoduché. Podle něj „se nesmí promarnit ani minuta“. „Celkové uzdravení nepřijde okamžitě,“ varoval. Zopakoval, že ozdravný plán by měl vytvořit asi 2,5 milionu pracovních míst.
Otázkou nyní je, s jakou vizí vlastně Geithner přijde. V Clintonově éře pracoval na ministerstvu financí, od roku 2003 pak šéfuje newyorské pobočce Federální banky. A jeho role? Sjednávat podmínky pomoci stagnujícím bankám, pojišťovnám a úvěrovým společnostem.
Nenápadný, ale vyzná se
A právě to bude jednou z jeho priorit. Ostatně Geithner má nejlepší předpoklady dělat to dobře: zná lidi z Wall Street i z centrální banky a nenechá se lidově řečeno opít rohlíkem, jinými slovy, má přehled o tom, jak jsou na tom které finanční instituce a jestli se vyplatí, aby jim stát pomáhal.
Američany ale zdaleka nejvíc zajímá, jestli Geithner sníží daně. Obama jim to přece sliboval. Tedy ne všem. Těm nejbohatším sliboval přesný opak. Nejdiskutovanější otázka předvolební kampaně zatím zůstává bez jasné odpovědi. To málo, co se zatím dostalo na veřejnost, ať už od Obamových nejbližších spolupracovníků, nebo na včerejší tiskové konferenci v Chicagu, ale zní jako rozumný kompromis.
Bezprostřední zvyšování daní prý není na pořadu dne, uklidňoval už o víkendu investory šéf Obamova týmu David Axelrod. A sám Obama k tomu dodal, že jeho prioritou nadále zůstává snížit daně střední třídě.
„Nejdůležitější teď je, aby měla střední třída zas peníze, aby mohla utrácet, jedině tak se zas ekonomika rozběhne. A na to se chceme zaměřit hned v lednu,“ zdůraznil Axelrod. Sečteno a podtrženo – realizace návrhu společně s dalšími „stimulačními“ balíčky připraví v následujících dvou letech státní rozpočet zhruba o 500 až 700 miliard dolarů.
Vypadá to jako pořádná zátěž pro státní kasu, ale pokoušet se to vyvážit vyššími daněmi pro majetnější, tedy pro ty, kteří jsou hnacím motorem ekonomiky, by za současné situace bylo kontraproduktivní. Vždyť kdo by riskoval a investoval, kdyby věděl, že lví podíl ze zisku odvede na daních?
Ačkoliv jsou i tací, kteří tvrdí, že vyšší daně investory neodrazují. A patří k nim například i Lawrence Summers, někdejší Geithnerův šéf a mentor, který by měl v Obamově administrativě vést Národní ekonomickou radu. Do čela Rady ekonomických poradců Obama jmenuje profesorku kalifornské univerzity v Berkeley Christinu Romerovou.
Otázkou nyní je, s jakou vizí vlastně Geithner přijde. V Clintonově éře pracoval na ministerstvu financí, od roku 2003 pak šéfuje newyorské pobočce Federální banky. A jeho role? Sjednávat podmínky pomoci stagnujícím bankám, pojišťovnám a úvěrovým společnostem.
Nenápadný, ale vyzná se
A právě to bude jednou z jeho priorit. Ostatně Geithner má nejlepší předpoklady dělat to dobře: zná lidi z Wall Street i z centrální banky a nenechá se lidově řečeno opít rohlíkem, jinými slovy, má přehled o tom, jak jsou na tom které finanční instituce a jestli se vyplatí, aby jim stát pomáhal.
Američany ale zdaleka nejvíc zajímá, jestli Geithner sníží daně. Obama jim to přece sliboval. Tedy ne všem. Těm nejbohatším sliboval přesný opak. Nejdiskutovanější otázka předvolební kampaně zatím zůstává bez jasné odpovědi. To málo, co se zatím dostalo na veřejnost, ať už od Obamových nejbližších spolupracovníků, nebo na včerejší tiskové konferenci v Chicagu, ale zní jako rozumný kompromis.
Bezprostřední zvyšování daní prý není na pořadu dne, uklidňoval už o víkendu investory šéf Obamova týmu David Axelrod. A sám Obama k tomu dodal, že jeho prioritou nadále zůstává snížit daně střední třídě.
„Nejdůležitější teď je, aby měla střední třída zas peníze, aby mohla utrácet, jedině tak se zas ekonomika rozběhne. A na to se chceme zaměřit hned v lednu,“ zdůraznil Axelrod. Sečteno a podtrženo – realizace návrhu společně s dalšími „stimulačními“ balíčky připraví v následujících dvou letech státní rozpočet zhruba o 500 až 700 miliard dolarů.
Vypadá to jako pořádná zátěž pro státní kasu, ale pokoušet se to vyvážit vyššími daněmi pro majetnější, tedy pro ty, kteří jsou hnacím motorem ekonomiky, by za současné situace bylo kontraproduktivní. Vždyť kdo by riskoval a investoval, kdyby věděl, že lví podíl ze zisku odvede na daních?
Ačkoliv jsou i tací, kteří tvrdí, že vyšší daně investory neodrazují. A patří k nim například i Lawrence Summers, někdejší Geithnerův šéf a mentor, který by měl v Obamově administrativě vést Národní ekonomickou radu. Do čela Rady ekonomických poradců Obama jmenuje profesorku kalifornské univerzity v Berkeley Christinu Romerovou.
