Lidovky.cz

Irové mají podmínky, Češi se přidají

Evropa

  10:54
BRUSEL - Co chtějí Irové od Evropské unie - aby v případném druhém referendu řekli ANO Lisabonské smlouvě?

Václav Klaus se setkal s irským premiérem Brianem Cowenem. foto: ČTK

Podle dostupných informací bude Dublin chtít závazné záruky ve věcech citlivých pro irskou veřejnost. A pokud zbytek unie na irská přání kývne - což se pravděpodobně stane - můžou na tom vydělat i Češi. Také česká vláda by si totiž ráda řekla o něco navíc.

Irové chtějí garance, že se Lisabon nijak nedotkne přímých daní, neohrozí vojenskou neutralitu země a nijak nezasáhne do protipotratové legislativy ostrova. Také si chtějí udržet svého eurokomisaře, i kdyby se počet členů komise v budoucnu snížil. Pokud tohle všechno Irsko dostane, tamní vláda by mohla vyhlásit druhé referendum o Lisabonu.

Irský premiér Brian Cowen to veřejně takto naplno neřekl, nicméně vyplývá to z prohlášení lidí okolo něj a irských diplomatů v Bruselu. Cowen zatím jen připustil, že druhé referendum zřejmě bude. „Hledáme řešení pro výčet bodů, které by Irsku umožnilo znovu Lisabon posoudit,“ řekl včera podle úniků v tisku Brian Cowen během svého setkání s britským premiérem.

Irové nyní zintenzivnili debatu o možné cestě ven, protože na summitu EU příští týden se o ní má rozhodnout.

Česko inspirují irské požadavky k tahu, který vládní vyjednavači Lisabonu občas naznačují - a sice, že by se k Irům přidali. „Pokud by získali záruku daňové suverenity, je to určitě věc, která stojí za vážnou úvahu,“ potvrdil LN vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Naopak odmítl, že by si Česká republika měla nechat unií posvětit nedotknutelnost Benešových dekretů. Tato touha cirkuluje v řadách KSČM a části ODS, naposledy o ní mluvil místopředseda strany Petr Bendl. „Rozhodně bychom měli chtít garanci, že Benešovy dekrety nebudou Lisabonem prolomeny,“ řekl Bendl v ČT. „Všechna naše právní dobrozdání ukazují, že retroaktivita tu není možná,“ kontroval Vondra.

Naznačil tak, že by vládě vyhovovalo zachování principu jeden stát = jeden komisař. „Pro menší a středně velké země je ztráta komisaře citlivá,“ připustil.

Zatímco s irskými požadavky unie počítá, případné české nároky ji znervózňují. Část unijních kádrů se obává, že by se tím otevřela Pandořina skřínka, protože by každý stát mohl něco chtít.

Jiní ale tvrdí, že když už by se našel recept pro Iry, proč ho nerozšířit také na další. „Záleželo by na tom, jak a kdy by to Češi řekli. Předsednictví jim to komplikuje,“ míní bruselský politolog Marco Incerti, který se specializuje na instituce bloku.

Irsko dostane záruky
Zmrtvýchvstání Lisabonu má podle zvažovaného scénáře vypadat následovně: Irsko dostane kýžené záruky. Aby byly právně závazné, což Cowen v obraně před kritikou opozice žádá, přidaly by se ke smlouvě o přistoupení Chorvatska k unii, kterou dostanou státy k ratifikaci v roce 2010.

Pokud by Cowen s tímto slibem vyhrál druhý plebiscit - v září, či říjnu příštího roku - Lisabonská smlouva by mohla vstoupit v platnost krátce poté.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.