Dlouhý obřad začal o osmé ráno v moskevském chrámu Krista Spasitele, vyhozeném Stalinem do povětří v roce 1931 a obnoveném na počátku 90. let. Právě zde byla od soboty vystavena rakev se zesnulým. Podle odhadů se mu přišlo poklonit na 80.000 věřících. Tisíce se jich zúčastnily i dnešního obřadu.
Zádušní bohoslužbu za účasti více než 150 biskupů, oděných v bílých hávech, sloužil metropolita Kirill, který Alexije II. dočasně nahradil v čele církve do zvolení nového patriarchy. Stát by se tak mělo do šesti měsíců. Alexij II. stál v čele církve posledních osmnáct let a s jeho působením je spjata obroda víry, vyjádřená i obnovou tisíců kostelů a klášterů, loňským sjednocením s ruskou pravoslavnou církví v emigraci, jakož i sblížení "trůnu a oltáře". Církev opakovaně odmítala podezření, že Alexij byl
podobně jako jiní ruští biskupové svého času nucen spolupracovat se sovětskou tajnou policií KGB jako "agent Drozdov".
Obřadu se zúčastnili nejvyšší státní činitelé, včetně prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina s manželkami. Přicestovali i prezidenti Arménie, Běloruska, Moldavska a Srbska, předáci Abcházie a Jižní Osetie, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I., český a slovenský metropolita Kryštof a další činitelé, včetně kardinálů z Vatikánu či představitelů carské rodiny Romanovců.
Kirill (62), kterého během mnohahodinového obřadu postihla chvilková slabost, nazval Alexije II. "člověkem planetárního významu" a vybídl církev dále jít patriarchovou cestou, bez konfliktů a nepřátelství, bez prosazování moci silou, aby vítězila láska, mír a štěstí. Připomněl, že zesnulý převzal církev oslabenou po desetiletích sovětské moci, kdy se nalézala v "sociálním ghettu", a vynaložil velké úsilí, aby se obnovily tisíce chrámů a klášterů a obrodil se duchovní život v zemi. Zatímco v roce 1988 bylo v zemi jen 7000 farností a 21 klášterů, v současnosti působí na 30.000 farností a 459 klášterů. V roce 1990 se k víře hlásila necelá čtvrtina Rusů, nyní jsou to podle různých údajů dvě třetiny až téměř tři čtvrtiny.
Smuteční obřad vysílala státní televize a rozhlas v přímém přenosu. I ostatní stanice upravily program, ve kterém zábavu vystřídaly dokumentární a umělecké filmy, zůstaly jen populární telenovely. Dopravní omezení, spojená s pohřbem, výrazně postihla dopravu v metropoli, kde se vytvořily mnohakilometrové zácpy. Na pořádek dohlíželo na 6000 policistů. "Nepodařilo se nám dostat do chrámu, abychom se rozloučili s naším Alexijem, ale zůstaneme tady před chrámem, abychom se zde pomodlili a doprovodili pohřební průvod," uvedl jeden ze stovek věřících shromážděných před katedrálou.
Mnozí přišli s patriarchovými oblíbenými květinami - bílými růžemi. "Pláčeme, protože odešel náš duchovní otec, který tolik udělal pro zemi a církev. Spolu s námi pláče i samo nebe," dodala moskevská penzistka Marija Alexandrovová v narážce na déšť, který se snášel na Moskvu. Již den po pohřbu, ve středu, se sejde církevní synod nejvyšších prelátů, aby určil datum volby Alexijova nástupce, kterého vybere shromáždění biskupů, duchovních, řeholníků i laiků.
Za jednoho z hlavních favoritů je považován právě metropolita Kirill, dosavadní "ministr zahraničí" moskevského patriarchátu, který se těší pověsti reformátora a s jehož jménem i Vatikán spojuje naděje na pokrok v dialogu mezi oběma církvemi. Alexij II. odmítal pozvat papeže do Ruska. Za hlavního vyzyvatele smolenského a kaliningradského metropolity Kirilla média pokládají dosavadního vedoucího patriarchátu a představitele konzervativního křídla v církvi, kalužského metropolitu Klimenta, kterého údajně podporuje Kreml. Volba nového patriarchy tak naznačí i další, liberálnější či konzervativnější směřování církve.
Nelze ale vyloučit, že zvítězí kompromisní kandidát, který zachová status quo. V této souvislosti se zmiňují vyhlídky minského metropolity Filareta a předsedy komise pro kanonizaci metropolity Juvenalije. Možná však z volby vzejde někdo jiný.
Alexij byl zvolen do čela církve v roce 1990, poprvé od roku 1917 v alternativních volbách, o jejichž výsledku předem nerozhodly sovětské úřady. Tisk připomněl, že patriarcha pomohl odvrátit hrozbu občanské války při rozpadu Sovětského svazu, zejména při pokusu o komunistický puč, kdy veřejně varoval, že pozdvihnout zbraň proti neozbrojeným civilistům znamená spáchat hluboký hřích, kterým se hříšník vydělí z církve. Ale v 90. letech podporoval Moskvu ve dvou čečenských válkách.
Ačkoliv se k pravoslaví nyní hlásí jasná většina ze 142 milionů obyvatel země, podle průzkumu nezávislého střediska Levada jen osm procent Rusů zavítá do kostela častěji než jednou za měsíc, velký půst dodržují jen tři procenta a jen každý padesátý zná všech deset přikázání.
