Výsledky hlasování volitelů budou oznámené 6. ledna na společné schůzi obou komor Kongresu. Americký tisk jako po každých prezidentských volbách ovšem namítá, že princip Sboru volitelů se už dávno přežil a vnáší do voleb nedemokratické prvky.
Na základě listopadových voleb získal Obama hlasy 365 volitelů, o 95 více, než kolik je minimum pro zvolení do Bílého domu. Jeho republikánský protikandidát John McCain má na své straně 173 volitelů. Poměrně složitý americký volební systém stanovuje, že voliči sice dávají hlas kandidátovi, ale ve skutečnosti volí volitele. Vítěz hlasování občanů, byť by vyhrál o jediný hlas, pro sebe získává všechny volitele v daném státě.
Sbor má 538 členů, ke zvolení prezidenta je potřeba 270 volitelů
V každém státě USA je tolik volitelů, kolik má daný stát poslanců a senátorů ve federálním Kongresu. Zatímco každý stát zastupují pouze dva senátoři, počet členů Sněmovny reprezentantů závisí na počtu obyvatel státu. Nejlidnatější Kalifornie tak má 55 volitelů, státy s řídkým osídlením pak jen tři volitele.
Sbor volitelů má dohromady 538 členů, přičemž ke zvolení prezidenta je třeba nadpoloviční většina, tedy 270 hlasů. Počet volitelů odpovídá počtu členů Kongresu USA rozšířenému o tři hlasy připadající na hlavní město Washington, které nemá v parlamentu plnohodnotné zastoupení. Obama se ujme úřadu v poledne 20. ledna, kdy na washingtonském Kapitolu
složí prezidentskou přísahu. Spolu s ním dnes volitelé formálně zvolí i nového viceprezidenta, jímž se stane dosavadní demokratický senátor Joe Biden.
Rituál volby prezidenta prostřednictvím volitelů pocházející z roku 1787 se každé čtyři roky dostává pod palbu kritiky za to, že je zastaralý a zahrnuje nedemokratické prvky. Princip vede kandidáty k tomu, že se orientují na lidnaté sáty. Obama a McCain podle dnešního listu Wall Street Journal zaměřili 98 procent televizní reklamy a událostí volební kampaně na pouhých 15 států, kde ovšem žije třetina obyvatelstva. "Je to bizarní mechanismus instituce vytvořené pro jinou dobu, která nás nechává rozdělené na červené, modré a nerozhodnuté státy. To potřebuje změnu," soudí list.
Podobně ostře se v deníku New York Daily News vyjadřuje jeden z 31 newyorských volitelů Richard Fife. Podle něho je třeba přijmout ústavní dodatek ke zrušení Sboru volitelů, který už "neslouží žádnému pozitivnímu účelu". Fakticky také zcela ruší možnost, že by mohl vyhrát kandidát jiné než demokratické nebo republikánské strany.
Při zachování principu volitelů by teoreticky prezident mohl být zvolen jen v 11 nejlidnatějších státech, upozorňuje New York Daily News. Třikrát se také v americké historii stalo, že prezidentem se stal kandidát, který při volbách získal méně hlasů občanů, ale dosáhl vyššího počtu volitelů. Naposledy se to stalo v roce 2000, kdy byl prohlášen vítězem současný
prezident George Bush, ačkoli větší podporu Američanů získal Albert Gore.
Na základě listopadových voleb získal Obama hlasy 365 volitelů, o 95 více, než kolik je minimum pro zvolení do Bílého domu. Jeho republikánský protikandidát John McCain má na své straně 173 volitelů. Poměrně složitý americký volební systém stanovuje, že voliči sice dávají hlas kandidátovi, ale ve skutečnosti volí volitele. Vítěz hlasování občanů, byť by vyhrál o jediný hlas, pro sebe získává všechny volitele v daném státě.
Sbor má 538 členů, ke zvolení prezidenta je potřeba 270 volitelů
V každém státě USA je tolik volitelů, kolik má daný stát poslanců a senátorů ve federálním Kongresu. Zatímco každý stát zastupují pouze dva senátoři, počet členů Sněmovny reprezentantů závisí na počtu obyvatel státu. Nejlidnatější Kalifornie tak má 55 volitelů, státy s řídkým osídlením pak jen tři volitele.
Sbor volitelů má dohromady 538 členů, přičemž ke zvolení prezidenta je třeba nadpoloviční většina, tedy 270 hlasů. Počet volitelů odpovídá počtu členů Kongresu USA rozšířenému o tři hlasy připadající na hlavní město Washington, které nemá v parlamentu plnohodnotné zastoupení. Obama se ujme úřadu v poledne 20. ledna, kdy na washingtonském Kapitolu
složí prezidentskou přísahu. Spolu s ním dnes volitelé formálně zvolí i nového viceprezidenta, jímž se stane dosavadní demokratický senátor Joe Biden.
Rituál volby prezidenta prostřednictvím volitelů pocházející z roku 1787 se každé čtyři roky dostává pod palbu kritiky za to, že je zastaralý a zahrnuje nedemokratické prvky. Princip vede kandidáty k tomu, že se orientují na lidnaté sáty. Obama a McCain podle dnešního listu Wall Street Journal zaměřili 98 procent televizní reklamy a událostí volební kampaně na pouhých 15 států, kde ovšem žije třetina obyvatelstva. "Je to bizarní mechanismus instituce vytvořené pro jinou dobu, která nás nechává rozdělené na červené, modré a nerozhodnuté státy. To potřebuje změnu," soudí list.
Podobně ostře se v deníku New York Daily News vyjadřuje jeden z 31 newyorských volitelů Richard Fife. Podle něho je třeba přijmout ústavní dodatek ke zrušení Sboru volitelů, který už "neslouží žádnému pozitivnímu účelu". Fakticky také zcela ruší možnost, že by mohl vyhrát kandidát jiné než demokratické nebo republikánské strany.
Při zachování principu volitelů by teoreticky prezident mohl být zvolen jen v 11 nejlidnatějších státech, upozorňuje New York Daily News. Třikrát se také v americké historii stalo, že prezidentem se stal kandidát, který při volbách získal méně hlasů občanů, ale dosáhl vyššího počtu volitelů. Naposledy se to stalo v roce 2000, kdy byl prohlášen vítězem současný
prezident George Bush, ačkoli větší podporu Američanů získal Albert Gore.
