Ruští činitelé informaci o plánovaném kontraktu oficiálně nepotvrzují, ale ani nevyvracejí. Už v listopadu podle listu Kommersant Izrael navštívila vojenská delegace v čele s náměstkem ministra obrany Vladimirem Popovkinem, který má na starosti armádní výzbroj, a jednala o pořízení bojových a průzkumných bezpilotních letounů.
Rozhodnutí podle izraelských zdrojů už padlo na "té nejvyšší úrovni", osud kontraktu však ještě není zcela jistý. Na Izrael prý vyvíjejí nátlak Spojené státy, aby stroje Rusku neprodával, a na kontraktu nemají zájem ani ruské zbrojovky.
Hodnota kontraktu údajně činí deset až 20 milionů dolarů, což by však stačilo jen na koupi tří strojů a jedné ovládací centrály. To je pro ruskou armádu zjevně málo.
Ruská armáda je sice už vyzbrojena bezpilotními letouny domácí provenience, ty ovšem beznadějně zastaraly, protože pocházejí ze 70. a 80. let minulého století. Vývoj nových strojů naráží na potíže a vyžádá si další čas.
V pětidenních bojích na Kavkaze prý ruská armáda postupovala "naslepo", bez informací z bezpilotních průzkumných letounů, které používali Gruzínci, vybavení izraelskou technikou. Zatímco však Moskva ostře kritizovala Ukrajinu za dodávky výzbroje Tbilisi, výhrady vůči Izraeli podle Kommersantu nezazněly, ačkoliv ruská armáda během kavkazského tažení ukořistila i izraelskou techniku.
Gruzínské jednotky se počátkem srpna pokusily násilím ovládnout separatistickou provincii Jižní Osetie, nad kterou držela ochrannou ruku Moskva. Ruská vojska na gruzínský pokus odpověděla tažením do hloubi Gruzie, což vyvolalo kritiku Západu, a následně Moskva uznala nezávislost Jižní Osetie a další odštěpenecké provincie, Abcházie.