Zdroje se zatím neshodly na počtu zatčených - agentura AFP píše o 50, agentura AP o 25 a list The New York Times o 35 lidech. Mnozí z nich prý byli zaměstnanci ministerstva vnitra. Ministerstvo přiznalo, že zatčeno bylo jenom 15 osob ze seznamu 45 podezřelých.
Osoby byly vzaty do vazby v uplynulých třech dnech a zatkla je elitní
protiteroristická jednotka, která podléhá Málikímu. To údajně svědčí o závažnosti podezření.
Podle bagdádských zdrojů amerického listu existují závažné důkazy o napojení zatčených na zakázanou skupinu Al-Avda (Návrat), která usiluje o obnovu moci baasistů. Ti byli svrženi spolu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem po invazi koaličních vojsk v roce 2003.
Mezi zatčenými jsou sunnité, ale také šíité. Zatím není jasné, jaké pozice zastávali. Ví se, že je mezi nimi velitel jednotky dopravní policie i jeden vysoký úředník ministerstva vnitra. Málikí je šíita a stojí v čele koalice, v níž mají převahu šíité a Kurdové. Upevnil si pozici jednak tím, že se podařilo zklidnit odbojové skupiny, a také tím, že dokázal vyjednat bezpečnostní dohodu s USA, která obsahuje pevné datum odchodu amerických vojsk.
List The New York Times citoval vysoce postaveného představitele
ministerstva vnitra, podle něhož lidé napojení na organizaci Al-Avda
upláceli ty, které chtěli získat pro svou činnost. Mluvčí ministerstva vnitra se tyto špatně zdrojované informace snažil bagatelizovat. "Jsem mluvčí ministerstva vnitra, ale toto vše slyším poprvé," řekl agentuře Reuters. Jeden z pracovníků jeho úřadu řekl, že některé ze zatčených zná. Podle něj nemají nic společného, pracovali v
nejrůznějších pozicích a jsou nevinní. V Iráku se mají koncem ledna konat volby do provinčních zastupitelských úřadů.
USA očekávají v této době nové násilí a obecně se předpokládá vystupňovaný mocenský boj mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity.
