Budu se chovat jako Karel IV.

Podle něj není jednoduché přebírat předsednictví po Francii, jejíž půlroční působení v čele Evropské unie je považováno za jedno z nejúspěšnějších v posledních letech. "Stejně jako nebylo snadné založit v Čechách univerzitu, která měla být porovnávána se Sorbonnou, není snadné převzít předsednictví po Francii," podotkl.

Topolánek nesouhlasí s tím, když se o Češích v unii říká, že jsou stále s něčím nespokojeni. Stejně jako prezident Tomáš Garrigue Masaryk je prý přesvědčen o tom, že "česká otázka je otázka evropskou". Topolánek ve svém projevu na půdě Evropského parlamentu představil priority českého předsednictví v EU, které se nesou ve znamení tří pilířů, tří "E" - ekonomiky, energetiky a Evropy ve světě. "S lehkou nadsázkou by se dalo říct, že tato tři E se počátkem roku transformovala ve dvě G - Gas a Gaza," podotkl Topolánek. Narážel tak na dvě velké krize, které muselo české předsednictví řešit hned na počátku: opětovné vypuknutí blízkovýchodní krize v pásmu Gazy a přerušení dodávek ruského plynu do Evropy.

Český premiér a šéf Rady EU v souvislosti s těmito krizemi podotkl, že české předsednictví zprostředkovalo obnovení dodávek plynu přes Ukrajinu do Evropy a že i delegace EU do Gazy, již vedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, nastavila podmínky pro to, aby do oblasti mohla proudit humanitární pomoc ve velkém.

Topolánek dnes také poslancům připomněl, že přestože bude české předsednictví reprezentovat zájmy celé Evropské unie, Česká republika také využije příležitosti upozornit na oblasti, které díky svému "know-how" Češi rozumějí. Topolánek zmínil mimo jiné totalitní zkušenost země či krizi bankovního sektoru v Česku v 90. letech.

Topolánek se zastal Klause
Premiér Mirek Topolánek se v projevu zastal prezidenta Václava Klause a ostře se ohradil proti některým europoslancům, kteří českého prezidenta kritizují. Podle něj se ho tyto útoky osobně dotýkají. Klaus bývá v unii často kritizován za své odmítání lisabonské smlouvy, která má nahradit odmítnutou euroústavu.

"Václav Klaus je ikonou 90. let české transformace. Díky němu jsme úspěšní a překonali jsme těch prvních deset let ve zdraví," řekl evropským zákonodárcům Topolánek. Dodal, že pokud unie ztratí schopnost veřejné diskuse a bude se chtít unifikovat, tak to nebude jeho Evropská unie. "Já se proti útokům na Václava Klause ostře ohrazuji," doplnil.

Topolánek tak mimo jiné reagoval na Schulzovy poznámky. Ten řekl, že "Česká republika je dost potrestána hlavou státu, kterou má," a že doufá, že na Pražském hradě bude brzy sedět někdo, kdo bude stejně evropský jako Karel IV. Právě tohoto bývalého panovníka českého království Topolánek ve své úvodní řeči zmínil jako symbol universalismu, jejž chce zastávat v rámci českého předsednictví Evropské unie.

Negativně se o Klausovi v dnešní rozpravě zmínil i europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf, který ostře kritizoval nedávný článek Václava Klause v deníku Financial Times. Hlava českého státu v něm uvedla, že by Evropská unie v boji s ekonomickou krizí měla uvolnit či zrušit své pracovní, ekologické a zdravotní regulace.

Na přetřes se již v první polovině rozpravy dostala i lisabonská smlouva, kterou Česko stále ještě neratifikovalo a jíž je Václav Klaus významným kritikem. Europoslankyně Jana Bobošíková Topolánka vyzvala, aby otevřeně řekl, že "lisabonská smlouva je po irském referendu mrtvá". Naopak poslanec Graham Watson Česko kritizoval za to, že smlouvu ještě neratifikovalo.

Topolánek na tyto výzvy odpověděl, že smlouva podle něj není sice dokonalá, ale že ji za Česko vyjednal a bude pro ni v parlamentu hlasovat. "(Lisabonská) smlouva je v podstatě průměrná. Je o něco horší než (smlouva) z Nice a o něco lepší než ta smlouva příští," uvedl Topolánek.

Celý ratifikační proces k lisabonské smlouvě dosud dokončilo 23 členských států evropské sedmadvacítky.