Od výměny amerických prezidentů uplynulo jen pár dní a v bioetické a lékařské oblasti začíná místo konzervativního vanout liberální vítr. A tato očekávaná změna vyvolala i předpokládanou kritiku z konzervativních katolických kruhů.
Přinejmenším na jednom z kroků má přímý podíl nový šéf Bílého domu Barack Obama. Ten totiž v pátek podepsal nařízení, které ruší zákaz financovat z amerických veřejných rozpočtů mezinárodní organizace, které pomáhají při provádění potratů.
A reakce odpůrců umělého přerušení těhotenství na sebe nenechala dlouho čekat. Vlivný arcibiskup působící ve Vatikánu Rino Fisichella tento krok označil za „aroganci někoho, kdo věří ve správnost svých činů tím, že podepíše dekret otevírající dveře potratům, a tedy i ničení lidského života“.
Opatření zakazovalo poskytovat peníze organizacím pro plánované rodičovství, které nabízejí provedení potratu – byť v zahraničí – nebo o něm jen poskytují informace. Zákaz jako první prosadil v roce 1984 republikánský prezident Ronald Reagan. Demokratický prezident Bill Clinton ho sice zrušil, jeho nástupce, republikán George Bush, ale platnost zákazu v roce 2001 obnovil. Bylo to jedno z prvních opatření, která v úřadu přijal.
Druhý z liberalizačních kroků učinil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Ten totiž vůbec poprvé dal zelenou pokusům s lidskými kmenovými buňkami, které mohou být i ničeny. Obamův nástup k moci v tom prý nehrál roli – byť je pravda, že nový prezident byl i proti tomuto zákazu.
| Spokojení Američané | |||
| První kroky nového prezidenta USA Baracka Obamy v úřadě schvaluje 68 procent Američanů. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které v sobotu zveřejnil Gallupův institut. Záporné mínění o Obamovi dalo najevo jen 12 procent dotázaných. Takto příznivé hodnocení neměl zpočátku Obamův předchůdce George W. Bush ani předešlý prezident Bill Clinton. |
|||
Přinejmenším na jednom z kroků má přímý podíl nový šéf Bílého domu Barack Obama. Ten totiž v pátek podepsal nařízení, které ruší zákaz financovat z amerických veřejných rozpočtů mezinárodní organizace, které pomáhají při provádění potratů.
A reakce odpůrců umělého přerušení těhotenství na sebe nenechala dlouho čekat. Vlivný arcibiskup působící ve Vatikánu Rino Fisichella tento krok označil za „aroganci někoho, kdo věří ve správnost svých činů tím, že podepíše dekret otevírající dveře potratům, a tedy i ničení lidského života“.
Opatření zakazovalo poskytovat peníze organizacím pro plánované rodičovství, které nabízejí provedení potratu – byť v zahraničí – nebo o něm jen poskytují informace. Zákaz jako první prosadil v roce 1984 republikánský prezident Ronald Reagan. Demokratický prezident Bill Clinton ho sice zrušil, jeho nástupce, republikán George Bush, ale platnost zákazu v roce 2001 obnovil. Bylo to jedno z prvních opatření, která v úřadu přijal.
Druhý z liberalizačních kroků učinil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Ten totiž vůbec poprvé dal zelenou pokusům s lidskými kmenovými buňkami, které mohou být i ničeny. Obamův nástup k moci v tom prý nehrál roli – byť je pravda, že nový prezident byl i proti tomuto zákazu.
