Na shromáždění ve Spolkovém sněmu, které se konalo u příležitosti 64. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim, nechyběly politické špičky, včetně kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Horsta Köhlera. Vedoucí představitelé klíčové židovské organizace v zemi však vůbec poprvé zůstali stranou.
Kromě nárůstu antisemitismu si totiž Kramer také v rozhovoru pro deník Tagesspiegel postěžoval, že vrcholní představitelé sdružení nebyli v minulosti dostatečně respektováni.
Je to politováníhodné
To však nedokázal akceptovat předseda parlamentu Norbert Lammert a o stížnostech rady pro stejný list poznamenal, že je považuje za „nepochopitelné a politováníhodné“. O tom, že rasová nenávist je na vzestupu, se v Německu hovoří již delší čas.
Podle Kramera však vzpruhou pro antisemitské projevy byl nedávný konflikt mezi Hamásem a Izraelem. „Během války v Gaze počet nenávistných e-mailů na adresu Ústřední rady stoupl o čtyřicet procent na 200 až 300 za týden,“ podotkl. S povděkem však Kramer kvitoval to, že se po celém Německu uskutečnilo mnoho akcí, které výročí osvobození Osvětimi připomněly. Výročí se však pokusili zneužít radikálové sdružení Národnědemokratická strana Německa (NPD). Jejich demonstraci proti „izraelskému holokaustu v pásmu Gazy“ naplánovanou na včerejšek do Berlína však soud zakázal.
To, že pravicový extremismu není v Německu okrajovým fenoménem, doložily i výsledky studie, které loni na konci listopadu zveřejnil na svých webových stránkách deník Die Welt.
Podle nich hned pětina Němců chová k cizincům nepřátelské názory a 15 procent obyvatel je šovinisticky zaměřeno. Velmi špatně z tohoto pohledu je na tom například Bavorsko. Palčivost problému si však uvědomovali i politici, kteří včera hovořili ve Spolkovém sněmu. O bojkotu ze strany Ústřední rady se však ani slovem nezmínili.
Köhler však vyzval k tomu, aby kvůli extremistickým činům nebylo pošpiněno jméno Německa. „Postavme se na stranu našich židovských spoluobčanů,“ prohlásil. „Kdo na ně zaútočí, jako by útočil na nás všechny,“ dodal.
Kromě nárůstu antisemitismu si totiž Kramer také v rozhovoru pro deník Tagesspiegel postěžoval, že vrcholní představitelé sdružení nebyli v minulosti dostatečně respektováni.
Je to politováníhodné
To však nedokázal akceptovat předseda parlamentu Norbert Lammert a o stížnostech rady pro stejný list poznamenal, že je považuje za „nepochopitelné a politováníhodné“. O tom, že rasová nenávist je na vzestupu, se v Německu hovoří již delší čas.
Podle Kramera však vzpruhou pro antisemitské projevy byl nedávný konflikt mezi Hamásem a Izraelem. „Během války v Gaze počet nenávistných e-mailů na adresu Ústřední rady stoupl o čtyřicet procent na 200 až 300 za týden,“ podotkl. S povděkem však Kramer kvitoval to, že se po celém Německu uskutečnilo mnoho akcí, které výročí osvobození Osvětimi připomněly. Výročí se však pokusili zneužít radikálové sdružení Národnědemokratická strana Německa (NPD). Jejich demonstraci proti „izraelskému holokaustu v pásmu Gazy“ naplánovanou na včerejšek do Berlína však soud zakázal.
To, že pravicový extremismu není v Německu okrajovým fenoménem, doložily i výsledky studie, které loni na konci listopadu zveřejnil na svých webových stránkách deník Die Welt.
Podle nich hned pětina Němců chová k cizincům nepřátelské názory a 15 procent obyvatel je šovinisticky zaměřeno. Velmi špatně z tohoto pohledu je na tom například Bavorsko. Palčivost problému si však uvědomovali i politici, kteří včera hovořili ve Spolkovém sněmu. O bojkotu ze strany Ústřední rady se však ani slovem nezmínili.
Köhler však vyzval k tomu, aby kvůli extremistickým činům nebylo pošpiněno jméno Německa. „Postavme se na stranu našich židovských spoluobčanů,“ prohlásil. „Kdo na ně zaútočí, jako by útočil na nás všechny,“ dodal.