"Jestliže lisabonská smlouva nebude ratifikována, tak možná s výjimkou Chorvatska nedojde k dalšímu rozšíření EU. Země, která lisabonskou smlouvu neratifikuje, přebírá odpovědnost za to, že se státy, které o přijetí usilují, nebudou moci k EU připojit," uvedl Pöttering.
Česko v době svého předsednictví pozvalo do Prahy předsedu Evropského parlamentu a představitele zákonodárných sborů dalších tří zemí, které po sobě vedení sedmadvacítky přebírají - tedy Francie, Švédska a Španělska.
Předseda francouzského Národního shromáždění Bernard Accoyer řekl, že není možné pokračovat v rozšiřování EU, pokud se instituce sedmadvacítky nezreformují. Jejich fungování má upravit právě lisabonská smlouva. Také podle šéfa švédského parlamentu Pera Westerberga je k rozšíření EU potřeba lisabonskou smlouvu ratifikovat.
Přistoupení dalších států má ve švédském sboru silnou podporu, dodal. "Zemím, které lisabonskou smlouvu neratifikovaly a stále ještě pochybují, musíme zcela jasně říct, že bez Lisabonu nemůžeme budovat Evropu občanů," uvedla první místopředsedkyně dolní komory španělského parlamentu Maria Teresa Cunilleraová.
Vlček: Budeme se snažit smlouvu ratifikovat co nejrychleji
Česká dolní komora by měla v jednání o lisabonské smlouvě pokračovat 3. února na mimořádné schůzi. Ta začala v prosinci, zákonodárci ji ale na dva měsíce přerušili. Sněmovní výbory se k dokumentu zatím nevyjádřily.
Šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) již dříve řekl, že se chystá 3. února navrhnout další přerušení jednání, a to nejspíš do poloviny února. Dnes při setkání prohlásil, že se český parlament bude snažit Lisabon co nejrychleji schválit. "Vyvineme maximální úsilí k tomu, aby lisabonská smlouva byla co nejdříve ratifikována," uvedl Vlček.
Opoziční ČSSD ratifikaci smlouvy podporuje. Po brzkém přijetí dokumentu volali i vládní lidovci a zelení. Někteří občanští demokraté se ke smlouvě naopak staví vlažně. Zákonodárcům ODS jejich listopadový stranický kongres doporučil, aby dřív než Lisabon prosadili hlasování o smlouvách s USA o radarové základně.
Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) minulý týden v Bruselu před europoslanci prohlásil, že žádný vnější tlak ratifikaci smlouvy v Česku nepomůže a proces neurychlí. Rozhodnutí o tom, kdy a jak se český parlament k dokumentu vyjádří, je jen na něm.
Ke kandidátským státům na vstup do EU patří kromě Chorvatska také Turecko a Makedonie. Mezi dalšími zájemci jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko, které chce přihlášku ke členství podat v době českého předsednictví. O úzkou spolupráci se sedmadvacítkou a případné budoucí začlenění stojí i některé státy východní Evropy.