The Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj americké vlády tvrdí, že Obama chce snížit jaderné arzenály USA a Ruska o 80 procent. Jednalo by se o nejambicióznější jednání o jaderném odzbrojení s Ruskem za několik desítek let. Každé zemi by mělo nakonec zbýt 1000 jaderných hlavic.
"Hodláme znovu zapojit Rusko do více tradičního, právně závazného odzbrojovacího procesu. Jsme připraveni se zapojit do širšího dialogu s Rusy ohledně otázek, které je znepokojují," citoval list nejmenovaného amerického vládního představitele.
Rusové by návrh uvítali
"Vítáme vyjádření nové Obamovy administrativy, která je zřejmě připravena zahájit jednání o nové rusko-americké smlouvě o omezení (arzenálu) strategických zbraní a do konce roku dospět k jejímu podpisu," řekl Ivanov v rozhovoru pro agenturu AFP.
"Bez jakýchkoli pochyb jsme připraveni udělat totéž. Je to dobrý příklad a dobrá zpráva pro všechny ostatní jaderné státy a pro ty, které se jimi chtějí stát," dodal ruský vicepremiér.
Podle The Times Bushovo lpění na umístění protiraketového radaru v ČR a antiraketových střel v Polsku komplikovalo snahu USA o oživení rozhovorů o jaderném odzbrojení s cílem nahradit Dohodu o omezení strategických zbraní (START) z roku 1991. Tato dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, na základě které obě strany snížily počet hlavic z asi 10.000 na 5000, vyprší letos v prosinci.
Chtějí být příkladem pro ostatní?
"Obama dosud nepřijal žádné rozhodnutí ohledně obranného štítu. Avšak jedině odkladem umístění amerických raket v Polsku a radaru v České republice (což by v případě realizace stálo Spojené státy čtyři miliardy dolarů ročně) se odbourá to, co je vnímáno jako závažná překážka k ruské spolupráci v odzbrojování," napsal deník The Times.
O budoucnosti radarové základny v Brdech bude zřejmě v úterý s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou jednat její český protějšek Karel Schwarzenberg. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Zuzany Opletalové ministrova cesta do USA ještě nebyla definitivně potvrzena.
Šéf české diplomacie přitom před dvěma týdny uvedl, že si nemyslí, že by USA od výstavby radaru odstoupily. Nevyloučil nicméně možný odklad projektu o rok nebo dva.
Obama podle The Times vnímá snižování arzenálů USA a Ruska jako důležitý krok v rámci přesvědčování zemí jako je Írán, aby nevyvíjely atomovou bombu.
"Jestliže se Obama touto cestou vydá, bude to zásadní odklon (od dosavadní politiky). V Kongresu s tím ale budou potíže," komentoval zprávu The Times nejmenovaný člen Bushovy Republikánské strany, které na dobudování protiraketového systému velmi záleží.