Rovněž varoval před zavržením Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).
Steinmeier několikrát naznačil, že celosvětové odzbrojení se neobejde bez zapojení a přispění Ruska. V této souvislosti ocenil, že Rusko předběžně ustoupilo od svého plánu umístit rakety v Kaliningradu. "Podle mě je to znovu důvod pro hledání společného řešení s Ruskem," řekl k otázce budování protiraketového systému. Americký projekt v této oblasti Rusko za vlády předchozího amerického prezidenta George Bushe značně dráždil.
Steinmeier podpořil Írán ve využívání jaderné energie
Ministr rovněž varoval před hrozícím ztroskotáním smlouvy CFE, od jejíhož plnění Rusko v prosinci 2007 odstoupilo rovněž v reakci na americké plány s dodatečným protiraketovým štítem. Smlouva CFE předepisuje horní hranice počtu tanků, bojových vozidel či bitevních letounů.
Úvodního panelu se kromě Steinmeiera zúčastnili mimo jiné bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej a za Írán vlivný předseda parlamentu Alí Larídžání.
Steinmeier za jeho přítomnosti vyzval Teherán, aby navázal rozhovory s USA o své jaderné politice. Zdůraznil přitom, že Íránu by nemělo být upíráno právo využívat jadernou energii k mírovým účelům.
USA a jeho západní spojenci Teherán obviňují, že své jaderné aktivity nesměřuje k energetickým účelům, jak tvrdí, ale k získání nukleární zbraně.
Rada bezpečnosti OSN na Írán kvůli tomu už uvalila tři série sankcí.
Dorazili Vondra, Schwarzenberg i Parkanová
Steinmeier podtrhl, že k vytváření nového bezpečnostního prostředí napomáhá jedinečná konstelace, kdy je americkým prezidentem Barack Obama a ruským Dmitrij Medveděv, jenž je podle něj méně ovlivněn studenou válkou než jeho předchůdce Vladimir Putin.
Mnichovská bezpečnostní konference je největší neformální setkání osobností odpovědných za mezinárodně bezpečnostní otázky na světě. Účastní se jí desítka šéfů států a vlád, na 40 ministrů obrany a zahraničí, bezpečnostně-političtí poradci a příslušní experti.
Mezi jejími hosty o víkendu budou například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkelová či afghánský prezident Hamíd Karzáí. Z České republiky už dorazili vicepremiér Alexandr Vondra, šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Čeká se, s čím přijdou USA
Za hlavní den konference lze považovat sobotu, kdy se s napětím očekává projev amerického viceprezidenta Josepha Bidena. Druhý muž USA by v něm měl nastínit priority Obamovy administrativy v oblasti mezinárodní bezpečnosti, s důrazem na transatlantické vztahy. Mohl by se také vyjádřit k budoucnosti americko-ruských vztahů včetně tématu protiraketového systému v Polsku a Česku.
Britský deník The Times přitom tento týden uvedl, že Obama hodlá jednat s Ruskem o výrazném snížení jaderného arzenálu obou zemí, což si ovšem zároveň vyžádá přehodnocení a možná odložení amerického záměru ohledně radaru v ČR a antiraket v Polsku.
Kolem hotelu Bayerischer Hof, v němž se mnichovská konference koná, byla přijata nejpřísnější bezpečnostní opatření. V ulicích bavorské metropole hlídkuje 3500 policistů z celého Německa. Okolí samotného místa jednání v centru města je zcela zabarikádováno a hlídají je dokonce policejní vozy s vodními děly.
Ivanov varoval před budováním amerického štítu
Od výstavby protiraketového štítu ve střední Evropě dnes Spojené státy v Mnichově odrazoval ruský vicepremiér Sergej Ivanov. V úvodním panelu 45. Mnichovské bezpečnostní konference zdůraznil, že Rusko od svého záměru umístit rakety krátkého doletu Iskander v kaliningradské oblasti upustí v případě, že v Česku ani v Polsku nebudou žádné opěrné body USA. Potvrdil tak předchozí prohlášení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a ruského ministerstva zahraničí.
Něco jiného by podle Ivanova bylo, kdyby Spojené státy, Evropa a Rusko bezpečnostním hrozbám čelily společně. Ivanov tak nepřímo varoval, že ke zvýšení napětí by vedlo budování protiraketové obrany v případě, že zůstane jednostrannou americkou záležitostí. Umístěním svých základen v Polsku a Česku by pak Spojené státy podle Ivanova daly najevo, že jejich skutečným cílem je odstrašení ruského jaderného potenciálu.