Jejich vrcholní představitelé hledali společnou strategii před světovým finančním summitem 20 nejdůležitějších vyspělých i rozvojových ekonomik světa, který se bude konat 2. dubna v Londýně. Přípravného summitu se zúčastnili i český premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek.
Schůzku do berlínského kancléřství svolala Merkelová s cílem sjednotit stanoviska evropských států na opatření, která mají vést k silnější regulaci finančních trhů a zabránit opakování nynější hospodářské a finanční krize.
Merkelová mimo jiné řekla, že Mezinárodní měnový fond (MMF) musí vykonávat dohled nad finančními trhy. Tím vznikne instituce globálního nadnárodního dohledu. Kancléřka zdůraznila, že konkrétně musí být lépe kontrolovány hedgeové fondy a svou práci musí zlepšit ratingové agentury.
Podřídit by se měly i daňové ráje
Ze sedmibodového plánu, jenž vzešel z berlínské schůzky, mimo jiné vyplývá, že prostředky MMF mají být zdvojnásobeny tak, aby mohla být zemím, které budou mít potíže s platební bilancí, poskytnuta rychlá a pružná pomoc. MMF má také spolu s Fórem pro finanční stabilitu dohlížet na naplňování závěrů světového finančního summitu G20 z 15. listopadu 2008, kdy se státy zavázaly dát světu nový finanční pořádek.
"Přiměřenému dohledu nebo regulaci" musí být podřízeny "všechny finanční trhy, produkty a účastníci trhu - i hedgeové fondy a jiné soukromé peněžní domy, z nichž může vzejít systémové riziko", uvádí se také v závěrečném prohlášení. Evropské státy se mimo jiné shodly, že budou na londýnské schůzce podporovat úvahy o vytvoření "Charty pro udržitelné hospodaření, která má vést k vytvoření "globálního řádového rámce".
Novým pravidlům se podle Merkelové musí podřídit i takzvané daňové ráje.
Evropa se musí vyvarovat protekcionismu
Účastníci berlínské schůzky se shodli, že za tím účelem mají být vypracovány sankční mechanismy. "Do 2. dubna musí být jasné, kdo se chce této spolupráci vyhýbat," prohlásila kancléřka.
Nizozemský či španělský premiér poté zmínili například i to, že je třeba zastavit praxi vyplácení přemrštěných prémií bankéřům. Banky mají v "dobrých časech" vytvořit dodatečný kapitál, jenž má působit jako "nárazník" v dobách krizových.
Účastníci summitu se rovněž postavili proti protekcionistickým tendencím, které se v Evropě objevily. K překonávání krizí mají být přijímána pouze opatření, která "v co nejmenší míře deformují soutěž", zní příslušná formulace v tiskovém prohlášení k závěrům schůzky.
Podle mnohých pozorovatelů je však značně opatrná, i když se evropské státy výslovně zavázaly, že nebudou přijímat žádná "protekcionistická opatření" a že se budou zasazovat o rychlý průlom v rámci katarského kola jednání Světové obchodní organizace (WTO) o liberalizaci obchodu.
Topolánek předá informace dál
Z tendencí k protekcionismu byla v posledních týdnech obviňována hlavně Francie mimo jiné kvůli plánu poskytnout domácím automobilkám státní půjčky v celkové výši šest miliard eur. Se Sarkozym se měl separátně sejít i Topolánek, jenž v minulých týdnech plány a výroky francouzského prezidenta ostře kritizoval, ale schůzka se v této formě zřejmě i z časových důvodů neuskutečnila. Dopoledne však český premiér hovořil s Merkelovou a prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem.
Topolánek na tiskové konferenci řekl, že jeho úloha spočívá mimo jiné v předání informací o výsledcích schůzky dalším zemím, které se jí neúčastnily včetně nečlenských států EU.
Berlínské schůzky se zúčastnili čtyři členové sedmi hospodářsky nejsilnějších zemí světa (G7), tedy Německo, Velká Británie, Francie a Itálie, premiéři Nizozemska a Španělska či předseda Evropské komise José Barroso. Z některých zemí přijeli i ministři financí či šéfové centrálních bank.
