Ty mají zabránit vládě v převodu pravomocí na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu. Sněmovna by je měla schvalovat na schůzi, která by měla začít 17. března, Senát pak v dubnu, řekl po večerním jednání vedení obou komor předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
"Bylo slíbeno, že přes různé názorové hladiny se pokusí jednací řády, což je naše podmínka, projednat ve zkráceném režimu," uvedl Sobotka. Uzákonění takzvaného vázaného mandátu pokládá za základní podmínku. "Odmítáme, protože žijeme v parlamentní demokracii, aby si vláda dělala, co chce, ať je to vláda jakákoli," dodal Sobotka.
Ani v Senátu se smlouva neobejde bez hlasů z ODS
Sněmovna lisabonskou smlouvu o pravidlech budoucího fungování EU schválila díky části občanských demokratů před týdnem. Ani v Senátu ji její zastánci neprosadí bez pomoci hlasů z ODS.
Sněmovna by na základě slibu jejích představitelů měla podle Sobotky na řádné březnové schůzi alespoň v prvním čtení konečně projednat také takzvaný stykový zákon, který upravuje vztahy obou komor. Při únorovém zasedání se k němu nedostala, přestože trvalo tři týdny.
Zákon, který po dohodě s poslanci připravila senátní ústavní komise, počítal s vázaným mandátem. Obsahuje ale také pravidla parlamentní volby prezidenta, aby se neopakovaly průtahy jako při loňském vybírání hlavy státu. Ve sněmovně je ale řada návrhů na zavedení přímé volby prezidenta všemi voliči a poslanci chtějí přednostně schvalovat tyto normy.
Vedení obou komor si podle Sobotky rovněž vyjasňovalo "drobné neshody" stran pořádání parlamentních akcí v rámci českého předsednictví EU. Vrátili se, jak uvedl předseda Senátu, k dohodě o tom, že obě komory budou vystupovat jako společný pořadatel těchto akcí, byť budou v gesci jen jedné z nich. V případě dvou sněmovních akcí tomu tak podle Sobotky nebylo.
