Na stranu již zemřelého Zilka se postavili rakouský kancléř i prezident, vídeňský starosta a vládní sociální demokraté.
Magazín napsal, že Zilk byl agentem StB v letech 1965 až 1968 pod krycím jménem Holec. Tehdy působil jako novinář. Donášel prý mimo jiné na bývalého rakouského kancléře Bruna Kreiského. Podle časopisu si za své informace nechal od StB platit. Přišel si prý až na 70.000 šilinků, což dnes odpovídá zhruba 800.000 korunám. Kvůli podezření ze spolupráce s československou komunistickou tajnou policií odmítl český prezident Václav Havel Zilkovi v roce 1998 udělit státní vyznamenání. Loni na Zilkově pohřbu se mu ale omluvil.
Spekuluje se už 10 let
Na čí příkaz byly Zilkovy složky zničeny, Fekterová prý neví. Na přelomu 60. a 70. let se podle ní rozpoutala "velká špionážní aféra, při níž byly spisy o vyzvědačích oprávněně zničeny s cílem tuto aféru zastavit. Tehdy byly zničeny i Zilkovy spisy. Od 70. let už je nemáme," uvedla.
Spekulace ohledně Zilkovy spolupráce s StB se objevují přes deset let, kdy na veřejnost pronikly první zprávy o údajných špionážních aktivitách dlouholetého starosty Vídně. Lidovecký ministr vnitra Franz Soronics po odchodu z úřadu v roce 1970 řekl, že některé podklady si z ministerstva odnesl a dal je do archivu politické akademie Rakouské lidové strany (ÖVP).
"O tom nic nevím," reagovala na tyto zvěsti Fekterová, která v nynější rakouské vládě zastupuje právě tuto stranu.
Je to nesmysl, míní současný vídeňský starosta
Pobouřen aférou, jíž se dnes věnují prakticky všechna rakouská média, je rakouský kancléř Werner Faymann. Nelíbí se mu prý, "že jsou opakovaně vznášena obvinění proti někomu, jako je Zilk, k nimž se on (Zilk) tolikrát vyjádřil a proti nimž se nyní nemůže bránit". Předseda rakouské sociální demokracie, jejímž členem byl i Zilk, ujistil, že se postará, "aby Zilkova památka nebyla poškozena".
Na aféru reagovalo i rakouské ministerstvo zahraničí, které se podle svého mluvčího Alexandera Schallenberga nedomnívá, že nějak poznamená současné česko-rakouské vztahy.
Na Zilkovu stranu se postavil vídeňský starosta Michael Häupl. Obvinění označil za "fundamentálně směšná". Dodal, že vídeňští sociální demokraté Zilkovu rodinu budou při případných právních krocích podporovat. "To, že měl být Helmut Zilk špion, považuji za naprostý nesmysl stejně jako při poslední podobné diskusi," uvedl Häupl.
Zděšený a velmi smutný je podle svých slov ze zveřejnění informací Zilkův syn Thomas. "Velmi mě udivuje, že se to stalo teď, když se můj otec už nemůže bránit," řekl agentuře APA. Poukázal právě na to, že se Václav Havel jeho otci na pohřbu omluvil. "Dovedu si jen těžko představit, že lhal.
Nemusel taky říkat nic," dodal.
Podle agentury DPA se Zilka zastal i rakouský prezident Heinz Fischer. Pro pečlivé prošetření se naopak vyslovil Zilkův přítel a bývalý šéf rakouského rádia ORF Gerhard Bacher. Státní zastupitelství by podle něj mělo informace prověřit. Podle historika Stefana Karnera z univerzity ve Štýrském Hradci je nutné co nejrychleji zřídit expertní skupinu, v níž by byli odborníci z Česka, Rakouska a USA. Informace o Zilkovi totiž měla i americká tajná služba CIA.
Komise by měla mimo jiné prozkoumat to, zda jsou údaje ve spisech vůbec pravdivé, míní Karner. Prověřit by se prý měly dokumenty z Prahy, Rakouska, USA a případně i z Moskvy.