Návrh závěrečné deklarace ovšem vyvolával spory. Mnohé státy s ním nesouhlasily. Vadily jim původní formulace o blízkovýchodním konfliktu. Považovaly je za jednostranné odsouzení Izraele. Spor se vedl i o požadavek muslimských zemí, aby se v prohlášení objevila pasáž odsuzující "hanobení víry".
Státy tak reagovaly na otištění karikatur proroka Mohameda. Podle západních zemí by takový text mohl znamenat omezení svobody názoru. Jak výsledná deklarace nyní vypadá, není zatím známo. Deklaraci mělo fórum přijmout poslední den konference, tedy až v pátek. Podle agentury DPA byla nečekaně schválena už v úterý z obavy, že pokud by se o ní dál vyjednávalo, mohl by se text po diskusích ještě měnit.
Česko se konference, která začala v pondělí a má trvat do 24. dubna, už neúčastní. Opustilo ji v pondělí poté, co na ní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád obvinil Izrael z rasismu.
"Podobně jako řada našich demokratických partnerů - ať již jsou z řad členů EU nebo nejsou - totiž nemůžeme připustit, abychom svou přítomností legitimizovali zcela neakceptovatelné protiizraelské útoky, tedy opakování událostí, které silně negativně poznamenaly předchozí konferenci v roce 2001," píše se v prohlášení českého ministerstva zahraničí.´
Konferenci bojkotují od počátku Izrael, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, USA, Nizozemsko, Itálie, Polsko a Německo. Francouzská delegace při vystoupení íránského prezidenta sál spolu s dalšími evropskými představiteli také opustila, ale na konferenci prý zůstane. "Mohli jsme si vybrat jako ostatní, ukázat záda a nejít tam. Ale (nechat) prázdnou židli, to je jednoduché," obhajoval rozhodnutí Francie její ministr zahraničí Bernard Koucher.
Většina zemí EU zůstane
Francouzský prezident následně vyzval EU k rázné reakci proti íránskému prezidentovi. České předsednictví EU projev íránského prezidenta den poté odsoudilo. Íránský ministr zahraničí si několik hodin poté k sobě pozval českého velvyslance v Teheránu. Neuvedl však proč.
Navzdory odsouzení íránských slovních útoků na Izrael 22 z 27 členských států unie podle českého předsednictví na konferenci zůstane přítomno.
Německý tisk neúčást své země obhajoval tvrzením, že se očekávaly tirády proti Izraelu a Západu a Německo nechtělo být jejich "kulisou". Deník Frankfurter Rundschau však naznačuje, že teprve způsob bojkotu konference strhl na Ahmadínežáda pozornost, kterou si přál.
Komentátor na serveru Welt Online konstatoval, že OSN už je jen "scénou pro podivné malé diktátory" a představitele jako Ahmadínežád. "Antisemité, pedofilové a vyhlazovači národů jsou jedinými zájmovými skupinami, které ze světové organizace těží," tvrdí komentátor. Rakouský deník Die Presse tvrdí, že ženevská konference byla zbytečná stejně jako by byla "konference proti počasí". "Už by se neměla konat," píše list.
Podle dánského deníku Jyllands-Posten konference ukázala, že současnou OSN vedou jiné státy než ty, které mají každý den na stole konvence o lidských právech. "Nelze považovat než za žert, že konference proti rasismu a xenofobii je vedena Libyí za asistence Íránu, Pákistánu a Kuby," pozastavuje se dánský list.
Ženevská konference navazuje na jednání, které se konalo v roce 2001 v jihoafrickém Durbanu. Před osmi lety se na akčním programu k potírání diskriminace dohodlo kolem 170 zemí. Ani tehdejší jednání se ale neobešlo bez diplomatických roztržek. Kvůli protiizraelským postojům některých arabských zemí, které chtěly sionismus definovat jako rasismus, opustily tehdy fórum americká a izraelská delegace.
Státy tak reagovaly na otištění karikatur proroka Mohameda. Podle západních zemí by takový text mohl znamenat omezení svobody názoru. Jak výsledná deklarace nyní vypadá, není zatím známo. Deklaraci mělo fórum přijmout poslední den konference, tedy až v pátek. Podle agentury DPA byla nečekaně schválena už v úterý z obavy, že pokud by se o ní dál vyjednávalo, mohl by se text po diskusích ještě měnit.
Česko se konference, která začala v pondělí a má trvat do 24. dubna, už neúčastní. Opustilo ji v pondělí poté, co na ní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád obvinil Izrael z rasismu.
"Podobně jako řada našich demokratických partnerů - ať již jsou z řad členů EU nebo nejsou - totiž nemůžeme připustit, abychom svou přítomností legitimizovali zcela neakceptovatelné protiizraelské útoky, tedy opakování událostí, které silně negativně poznamenaly předchozí konferenci v roce 2001," píše se v prohlášení českého ministerstva zahraničí.´
Konferenci bojkotují od počátku Izrael, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, USA, Nizozemsko, Itálie, Polsko a Německo. Francouzská delegace při vystoupení íránského prezidenta sál spolu s dalšími evropskými představiteli také opustila, ale na konferenci prý zůstane. "Mohli jsme si vybrat jako ostatní, ukázat záda a nejít tam. Ale (nechat) prázdnou židli, to je jednoduché," obhajoval rozhodnutí Francie její ministr zahraničí Bernard Koucher.
Většina zemí EU zůstane
Francouzský prezident následně vyzval EU k rázné reakci proti íránskému prezidentovi. České předsednictví EU projev íránského prezidenta den poté odsoudilo. Íránský ministr zahraničí si několik hodin poté k sobě pozval českého velvyslance v Teheránu. Neuvedl však proč.
Navzdory odsouzení íránských slovních útoků na Izrael 22 z 27 členských států unie podle českého předsednictví na konferenci zůstane přítomno.
Německý tisk neúčást své země obhajoval tvrzením, že se očekávaly tirády proti Izraelu a Západu a Německo nechtělo být jejich "kulisou". Deník Frankfurter Rundschau však naznačuje, že teprve způsob bojkotu konference strhl na Ahmadínežáda pozornost, kterou si přál.
Komentátor na serveru Welt Online konstatoval, že OSN už je jen "scénou pro podivné malé diktátory" a představitele jako Ahmadínežád. "Antisemité, pedofilové a vyhlazovači národů jsou jedinými zájmovými skupinami, které ze světové organizace těží," tvrdí komentátor. Rakouský deník Die Presse tvrdí, že ženevská konference byla zbytečná stejně jako by byla "konference proti počasí". "Už by se neměla konat," píše list.
Podle dánského deníku Jyllands-Posten konference ukázala, že současnou OSN vedou jiné státy než ty, které mají každý den na stole konvence o lidských právech. "Nelze považovat než za žert, že konference proti rasismu a xenofobii je vedena Libyí za asistence Íránu, Pákistánu a Kuby," pozastavuje se dánský list.
Ženevská konference navazuje na jednání, které se konalo v roce 2001 v jihoafrickém Durbanu. Před osmi lety se na akčním programu k potírání diskriminace dohodlo kolem 170 zemí. Ani tehdejší jednání se ale neobešlo bez diplomatických roztržek. Kvůli protiizraelským postojům některých arabských zemí, které chtěly sionismus definovat jako rasismus, opustily tehdy fórum americká a izraelská delegace.
