Moskva s podezřením hledí především na program tzv. východního partnerství unie, v němž vidí snahu EU vybudovat si úzké vztahy s některými postsovětskými státy. Prohlásil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na pravidelném jednání Ruska a EU v Lucemburku.
"Musím říci, že nás znepokojují některé komentáře, které z EU k iniciativě východního partnerství slyšíme," řekl Lavrov. Unie podle něj v uplynulých měsících opakovaně prohlašovala, že neusiluje o nové sféry vlivu v bezprostředním sousedství Ruska. "Rádi bychom tomu věřili," zdůraznil Lavrov.
"Také dnes jsme slyšeli prohlášení, že v EU neexistují žádné postranní úmysly, které by směřovaly k tomu, že unie se chce v tomto směru rozšiřovat," uvedl ministr. "Bereme to na vědomí a počkáme si, co bude dál. Po summitu (věnovaném východnímu partnerství v Praze) uvidíme, jak to naší evropští partneři plní," dodal.
Summit, který se má konat 7. května v Praze, zahájí program rozšířené spolupráce EU s šesti postsovětskými zeměmi. Jsou to Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko. Konkrétní projekty počítají s napojením těchto států na unijní rozvojové programy a mohly by dospět až k vytvoření zón volného obchodu a bezvízovému styku EU s těmito zeměmi; o plné členství by však nešlo.
Lavrov unii již několikrát varoval před snahou vytvořit si nové sféry vlivu na východě Evropy. V pondělí ale šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg označil Lavrovovy obavy za "nesmysl". "Rozhodně jsme názoru, že by neměly existovat žádné sféry vlivu, ani pro Rusy, ani pro nás," řekl ministr. Také vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana řekl, že ruské obavy jsou "nepodložené".
Lavrov také v Lucemburku předložil návrhy konkrétních bodů programu pro summit Rusko-EU připravovaný v Chabarovsku. Měly by se týkat především další spolupráce obou celků s dalšími vyspělými státy na přípravě reformy mezinárodního měnového a finančního systému, kterou Moskva prosazuje.
