"Nynější kolo jednání skončilo. My jej hodnotíme jako úspěšné," řekl agentuře Interfax vysoce postavený ruský diplomat, který nechtěl být jmenován. Druhé kolo se má podle něj konat od 1. do 3. června v Ženevě.
Nynější kolo rusko-amerických rozhovorů se konalo za přísně zavřenými dveřmi. Hlavní informací na jejich okraj tak zůstává prohlášení ministra Lavrova, že otázka případného protiraketového štítu v Česku a Polsku musí být každopádně součástí jednání a propočtů.
"Základním principem jakékoli dohody musí být myšlenka stejné bezpečnosti.
Té v žádném případě nelze dosáhnout, pokud by nebyla do jednání zahrnuta situace v protiraketové obraně. Pak jsou to další aspekty, jako možnost rozmístění zbraní ve vesmíru a vývoj bojových hlavic s nejadernou náplní," řekl Lavrov podle Interfaxu. "Doufám, že všechny tyto faktory budou náležitě zohledněny," zdůraznil.
Také jeho americký protějšek Hillary Clintonová je přesvědčena, že jednání dopadnou dobře. "Myslím, že všichni při těchto rozhovorech cítíme odpovědnost před našimi občany a celým světem," řekla ruské televizi Věsti-24. Vycházíme ze snahy zmírnit hrozbu jaderných zbraní a v obecném zájmu omezit jejich šíření," dodala.
Americký ministr obrany Robert Gates později v této souvislosti prohlásil, že Obamova vláda o plánech na výstavbu protiraketového štítu v Česku a Polsku dosud nerozhodla. Zvažují se všechny varianty a někteří členové administrativy sondují možnost, zda by Rusko nemohlo být do programu zapojeno. Podle amerického ministra by tak obrana byla mnohem efektivnější.
Gates také připomněl, že je třeba brát v potaz vnitřní politiku v zemích, které by součásti programů na svém území hostily. Poukázal rovněž na to, že česká vláda, která plán na vybudování radaru schválila, mezitím padla.
Rusko se vždy vehementně stavělo a staví proti plánům bývalé Bushovy administrativy vybudovat v rámci amerického protiraketového štítu základnu pro antirakety v Polsku a radar v Česku. Moskva tvrdí, že štít by poskytl Spojeným státům kapacitu takzvaného prvního úderu, porušil by strategickou rovnováhu a ohrozil tak ruskou bezpečnost. Kreml odmítá tvrzení Američanů, že štít má jejich spojence chránit před potenciálním útokem z takových zemí, jako je například Írán.
Americký prezident Barack Obama vyjádřil ochotu o štítu diskutovat a prověřit, zda by byl účinný, ale Rusko si přeje, aby všechny plány na jeho vybudování zrušil.
"Vycházíme z toho, že první výsledky práce na nové odzbrojovací dohodě budou předloženy během rusko-amerického summitu, který se má konat v Moskvě počátkem července," citoval Interfax nejmenovaný ruský diplomatický zdroj.
Rusko sice tvrdí, že chce novou dohodu, která by mohla vylepšit pošramocené ruské-americké vztahy, ale Lavrovovo stanovisko naznačuje, že Moskva zaujala tvrdou pozici, která podle agentury AP zřejmě zabrání dosažení nějakého pokroku. Rusko dává jasně najevo, že nahrazení smlouvy START 1 v žádném případě nechápe jako izolované jednání.
"Pokud Američané nadále budou trvat na svém právu mít protiraketový štít (v Evropě), odzbrojování ve strategických zbraních se značně protáhne nebo úplně zastaví," řekl v úterý v ruské televizi předseda zahraničněpolitického výboru ruské Dumy Konstantin Kosačov.
