Devět hodin cesty letadlem z Prahy a devítihodinový časový posun. Tak vzdálené je město Chabarovsk, do kterého se dnes sjíždí zástupci Evropské unie na jednání s Ruskem. České předsednictví reprezentuje prezident Václav Klaus, spolu s ním na ruský Dálný východ dorazí i šéf Evropské komise José Barroso a vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
Jejich protějškem bude ruský prezident Dmitrij Medveděv. Proč si Rusové pro konání takto významného summitu nevybrali Moskvu, Petrohrad, ale právě Chabarovsk ležící až na rusko-čínských hranicích? Důvodů je prý několik. Zaprvé chtěli zástupcům unie ukázat a připomenout, že Rusko je opravdu velká země. Jak vysvětlil v nedávném rozhovoru právě ruský prezident Medveděv, evropští vůdci porozumí Rusku mnohem lépe, když uvidí i místa vzdálená a ne tolik známá.
„Když jsme se setkali minulý rok s našimi kolegy z EU, navrhli jsme jim, že by měli vidět nejen evropskou část Ruska, Ural či Sibiř, ale i Dálný východ,“ řekl Medveděv. „Budou mít tak možnost Rusko lépe pochopit a naše vztahy se utuží,“ dodal ruský prezident. Jak ho doplnil ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov, Rusové nechtěli jen ukázat, jak je jejich země velká, ale zároveň připomenout „historické úspěchy, kterých předchozí ruské generace dosáhly, když rozšířily evropskou civilizaci až ke břehům Tichého oceánu“.
Podle moskevského analytika Andreje Rjabova měli ale Rusové pro výběr Chabarovsku ještě jiný důvod. Moskva je totiž poslední dobou stále aktivnější v navazování vztahů s Pekingem. „Toto město tak vybrali proto, aby ukázali: podívejte se, když s námi nebudete chtít spolupracovat, my máme i jiné možnosti, jiné směry, ve kterých se můžeme rozvíjet,“ citovala AFP Rjabova.
Moskva se netají tím, jak ji těší právě návštěva Václava Klause, který zastává mnohem více proruské postoje než kdokoli jiný z evropských vůdců. Nedávno například v rozhovoru pro LN prohlásil, že „Rusko nevidí jako hrozbu“. Právě Klausova proruská orientace by mohla mít podle mnohých „pozitivní“ vliv na jednání s Medveděvovou reprezentací.
Na stole jsou totiž mnohá konfliktní témata. Navíc vztahy mezi Bruselem a Moskvou nejsou v posledních měsících nijak dobré. Poškodil je zejména loňský konflikt v Gruzii a následné ruské uznání nezávislosti gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie. Ještě více na bod mrazu se dostaly po lednové plynové krizi.
Jejich protějškem bude ruský prezident Dmitrij Medveděv. Proč si Rusové pro konání takto významného summitu nevybrali Moskvu, Petrohrad, ale právě Chabarovsk ležící až na rusko-čínských hranicích? Důvodů je prý několik. Zaprvé chtěli zástupcům unie ukázat a připomenout, že Rusko je opravdu velká země. Jak vysvětlil v nedávném rozhovoru právě ruský prezident Medveděv, evropští vůdci porozumí Rusku mnohem lépe, když uvidí i místa vzdálená a ne tolik známá.
„Když jsme se setkali minulý rok s našimi kolegy z EU, navrhli jsme jim, že by měli vidět nejen evropskou část Ruska, Ural či Sibiř, ale i Dálný východ,“ řekl Medveděv. „Budou mít tak možnost Rusko lépe pochopit a naše vztahy se utuží,“ dodal ruský prezident. Jak ho doplnil ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov, Rusové nechtěli jen ukázat, jak je jejich země velká, ale zároveň připomenout „historické úspěchy, kterých předchozí ruské generace dosáhly, když rozšířily evropskou civilizaci až ke břehům Tichého oceánu“.
Podle moskevského analytika Andreje Rjabova měli ale Rusové pro výběr Chabarovsku ještě jiný důvod. Moskva je totiž poslední dobou stále aktivnější v navazování vztahů s Pekingem. „Toto město tak vybrali proto, aby ukázali: podívejte se, když s námi nebudete chtít spolupracovat, my máme i jiné možnosti, jiné směry, ve kterých se můžeme rozvíjet,“ citovala AFP Rjabova.
Moskva se netají tím, jak ji těší právě návštěva Václava Klause, který zastává mnohem více proruské postoje než kdokoli jiný z evropských vůdců. Nedávno například v rozhovoru pro LN prohlásil, že „Rusko nevidí jako hrozbu“. Právě Klausova proruská orientace by mohla mít podle mnohých „pozitivní“ vliv na jednání s Medveděvovou reprezentací.
Na stole jsou totiž mnohá konfliktní témata. Navíc vztahy mezi Bruselem a Moskvou nejsou v posledních měsících nijak dobré. Poškodil je zejména loňský konflikt v Gruzii a následné ruské uznání nezávislosti gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie. Ještě více na bod mrazu se dostaly po lednové plynové krizi.
