Podle posledního šetření agentury TNS půjde „pravděpodobně“ volit 49 % oprávněných voličů. Při volbách před pěti lety to bylo 45 %, což byla nejnižší účast v historii. Dosavadní průzkumy předvídaly ještě menší zájem - jen okolo 35 % v průměru, přičemž na Slovensku nebo v Polsku pouze 16 až 19 %.
Pusto u volebních uren je jeden z častých argumentů proti EP a zhusta ho používají i ti, kdo se pak sami ucházejí o křeslo ve Štrasburku. Nejvíc zástupci menších antisystémových stran. Ty v mnoha státech tentokrát ovládly kampaň.
Cestu jim umetla ekonomická krize: od Bulharska po Británii lidé volají po práci a sociálních jistotách a víc než kdy jindy žádají rychlé recepty, které jim nabízejí právě extremisté. Přes národní rozdíly je tak plošným heslem voleb „chraňte nás, za jakoukoli cenu.“ Na populistickou linku zavření pracovních trhů před cizinci vsadila francouzská ultralevice Dělnický boj, ale také třeba irská Libertas. Jasně antiimigrantskou rétoriku přidali bulharští nacionalisté z Útoku, kterému se předpovídá až zdvojnásobení počtu europoslanců, rakouští Svobodní, jež mají nyní jednoho poslance a měli by si polepšit na tři, a také možné „novicky“ sněmu. Mezi nimi vzbuzují pozornost hlavně nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse a Britská národní strana (BNP).
„Víc Nizozemí, míň Evropy!“
Geert Wilders je známý muslimobijec, i v Česku na sebe upozornil filmem Fitna o porobě lidí podle islámského práva šaría. Volby by mu mohly vynést 3 až 4 křesla. Slogan „NE Turecku“ v zemi s milionovou muslimskou komunitou a sázka na uzavření se v nizozemské identitě - „Víc Nizozemí, míň Evropy!“ - strhly lidi a Wilders je podle domácích komentátorů už teď „psychologickým“ vítězem voleb; sám o židli ve Štrasburku nicméně neusiluje. Britští nacionalisté mají svoji stranu už bezmála třicet let, teprve letošní pád libry a propad ekonomiky v kombinaci se všudypřítomnými polskými dělníky dodaly jejím heslům „Britská místa pro Brity“, „Přistěhovalci ven“, či „EU = zaplavení Británie levnými Turky“ kýženou atraktivitu. Lídr BNP Nick Griffin má velké šance získat křeslo v europarlamentu, což by byl pro stranu, jejíž členové sedí jen na několika radnicích v Anglii, průlom.
Celkově se odhaduje, že by extremistické strany zleva i zprava mohly získat 100 až 150 křesel z celkových 736.
Británie, Itálie, ale také Německo, Polsko či i Česko pak řeší příjmy a náhrady europoslanců. Zátah na štrasburské kapsy vyvolaly v Británii a Itálii skandály se zpronevěřením veřejných peněz domácími politiky, z nichž se zájem přelil i na europoslance. Další tři jmenované země se obecně zabývají štědrými poslaneckými náhradami.
Téma zvedají ponejvíc ti, kdo mají sami máslo na hlavě. Například mezi europoslanci britské strany žádající vystoupení z unie, UKIP, je nejvíc těch, kteří byli obvinění či už pravomocně odsouzení za defraudaci; to jim ale nebrání vsadit v kampani na „zkorumpovanost Bruselu“. Efektem zmíněného podle politologů bude, že se do náruče extremistů vrhne ještě víc voličů.
Pusto u volebních uren je jeden z častých argumentů proti EP a zhusta ho používají i ti, kdo se pak sami ucházejí o křeslo ve Štrasburku. Nejvíc zástupci menších antisystémových stran. Ty v mnoha státech tentokrát ovládly kampaň.
Cestu jim umetla ekonomická krize: od Bulharska po Británii lidé volají po práci a sociálních jistotách a víc než kdy jindy žádají rychlé recepty, které jim nabízejí právě extremisté. Přes národní rozdíly je tak plošným heslem voleb „chraňte nás, za jakoukoli cenu.“ Na populistickou linku zavření pracovních trhů před cizinci vsadila francouzská ultralevice Dělnický boj, ale také třeba irská Libertas. Jasně antiimigrantskou rétoriku přidali bulharští nacionalisté z Útoku, kterému se předpovídá až zdvojnásobení počtu europoslanců, rakouští Svobodní, jež mají nyní jednoho poslance a měli by si polepšit na tři, a také možné „novicky“ sněmu. Mezi nimi vzbuzují pozornost hlavně nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse a Britská národní strana (BNP).
„Víc Nizozemí, míň Evropy!“
Geert Wilders je známý muslimobijec, i v Česku na sebe upozornil filmem Fitna o porobě lidí podle islámského práva šaría. Volby by mu mohly vynést 3 až 4 křesla. Slogan „NE Turecku“ v zemi s milionovou muslimskou komunitou a sázka na uzavření se v nizozemské identitě - „Víc Nizozemí, míň Evropy!“ - strhly lidi a Wilders je podle domácích komentátorů už teď „psychologickým“ vítězem voleb; sám o židli ve Štrasburku nicméně neusiluje. Britští nacionalisté mají svoji stranu už bezmála třicet let, teprve letošní pád libry a propad ekonomiky v kombinaci se všudypřítomnými polskými dělníky dodaly jejím heslům „Britská místa pro Brity“, „Přistěhovalci ven“, či „EU = zaplavení Británie levnými Turky“ kýženou atraktivitu. Lídr BNP Nick Griffin má velké šance získat křeslo v europarlamentu, což by byl pro stranu, jejíž členové sedí jen na několika radnicích v Anglii, průlom.
Celkově se odhaduje, že by extremistické strany zleva i zprava mohly získat 100 až 150 křesel z celkových 736.
Británie, Itálie, ale také Německo, Polsko či i Česko pak řeší příjmy a náhrady europoslanců. Zátah na štrasburské kapsy vyvolaly v Británii a Itálii skandály se zpronevěřením veřejných peněz domácími politiky, z nichž se zájem přelil i na europoslance. Další tři jmenované země se obecně zabývají štědrými poslaneckými náhradami.
Téma zvedají ponejvíc ti, kdo mají sami máslo na hlavě. Například mezi europoslanci britské strany žádající vystoupení z unie, UKIP, je nejvíc těch, kteří byli obvinění či už pravomocně odsouzení za defraudaci; to jim ale nebrání vsadit v kampani na „zkorumpovanost Bruselu“. Efektem zmíněného podle politologů bude, že se do náruče extremistů vrhne ještě víc voličů.
