Eurovolby začaly, Dánové rozhodnou o princeznách

Referendum určí, zda se napříště první dítě korunního páru stane
automaticky nástupcem trůnu bez ohledu na jeho pohlaví, jako je tomu ve Švédsku, Norsku, Nizozemsku či Belgii.

Eurovolby začínají V Británii a Nizozemsku se dnes konají volby do Evropského parlamentu, kterými začíná čtyřdenní série hlasování po celé Evropské unii. V Británii budou voliči také vybírat členy části obecních zastupitelstev. Zatímco v Nizozemsku se čeká, jak si povede protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, v Británii budou volby klíčovým ukazatelem vyhlídek oslabené labouristické vlády. Britové hlasují ve stínu skandálu kolem pochybných poslaneckých výdajů, který vyvolal v době hluboké ekonomické krize pobouření voličů. Češi začnou rozhodovat o novém složení svých zástupců v Evropském parlamentu v pátek. Budou vybírat 22 z celkového počtu 736 evropských poslanců.

Nynější zákon, platný od roku 1953, prvorozeným princeznám sice nebrání v nástupu na trůn, ale to pouze za předpokladu, že nemají bratra. Díky tomu je současnou dánskou královnou Margrethe II., která byla nejstarší ze tří sester.

Ve své době platil tento zákon za velmi pokrokový, neboť ženám v této skandinávské monarchii vůbec poprvé otvíral cestu k panování. Dánští konzervativci však tehdy úplné zrovnoprávnění pohlaví v nástupnictví zablokovali.

Pro odstranění této "historické nespravedlnosti" chce v nedělním referendu hlasovat podle průzkumů většina Dánů. Ani to ale nemusí stačit, neboť odhadovaná účast se pohybuje pod 50 procenty.

Pro zákon měnící ústavu země se přitom musí vyslovit nejméně 40 procent ze zhruba čtyř milionů oprávněných voličů v Dánsku. Jak upozornila agentura APA, tak ani souhlas 80 procent hlasujících nemusí být dostačující.