Oba státníci se ujišťovali o spolupráci na oživení mírového
procesu na Blízkém východě a na řešení íránské otázky. Po rozhovorech se vydali poznávat krásy Drážďan.
Obama už před svým letošním nástupem do funkce slíbil, že vězeňský tábor, v němž jsou bez obvyklých soudních procedur drženy osoby podezřelé z terorismu, nechá zavřít. Německo k tomu vyzývalo Washington už za Obamova předchůdce George Bushe, který toto zařízení nechal zřídit. Některých z propuštěných by se podle amerických představ měly ujmout evropské země, ale právě němečtí politici se vůči tomu stavějí skepticky. Americký prezident zdůraznil, že po Berlínu pevný závazek, aby se ujal osob z Guantánama, nepožadoval a také jej od Německa nedostal.
Blízký východ - existence dvou států
V muzeu klenotů Zelená klenba v drážďanském Rezidenčním zámku se hovořilo také o mírovém procesu na Blízkém východě. Obama i Merkelová znovu zdůraznili, že trvají na řešení blízkovýchodního mírového procesu ve formě existence dvou států - palestinského státu a Izraele. Americký prezident na tiskové konferenci s německou kancléřkou prohlásil, že seriózního pokroku
může být na Blízkém východě dosaženo ještě letos. Merkelová poznamenala, že právě administrativa nového amerického prezidenta k oživení mírového procesu skýtá "jedinečnou příležitost".
Seriózní dialog s Íránem
Obama prohlásil, že je připraven na seriózní dialog s Íránem, a to v
součinnosti s jednáními pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. "Musíme se vystříhat závodů v jaderném zbrojení na Blízkém východě," podtrhl americký prezident.
K nynější hospodářské krizi Merkelová podotkla, že je třeba uvést v život závěry nedávného summitu nejvýkonnějších ekonomik světa G20 v Londýně, které se týkají nových pravidel fungování finančních trhů.
Klimatické změny a tvrdá práce
Dalším tématem rozhovorů byly klimatické změny. Zatímco Obama vyjádřil naději, že USA převezmou vůdčí roli v boji proti klimatickým změnám, Merkelová ocenila, že Washington v této oblasti "tvrdě pracuje". Obama však také upozornil, že bude obtížné přesvědčit k přijetí závazků v této oblasti méně bohaté země, jako je Čína.
Obama po tiskové konferenci za doprovodu Merkelové zašel do luteránského kostela Panny Marie, jehož ruiny zbylé po americko-britském bombardování za druhé světové války sloužily v dobách NDR jako protiválečné memento. Chrám byl znovu postaven a opětovně otevřen v roce 2005. Obama dnes zdůraznil, že
v Drážďany překonaly mnoho tragédií.
Z "Florencie na Labi" měl Obama namířeno k památníku na místě někdejšího koncentračního tábora Buchenwald. Tím má vyslat pozitivní signál i vůči Židům poté, co ve čtvrtek v Káhiře promluvil k muslimskému světu. "Ještě nikdy jsem nenavštívil koncentrační tábor," poznamenal americký prezident ještě v Drážďanech.
Vpodvečer se zastaví v americké vojenské nemocnici v západoněmeckém Landstuhlu, kde jsou ošetřováni zranění z misí v Iráku či Afghánistánu i z nedaleké americké letecké základny u Ramsteinu.
Z Landstuhlu už americký prezident odletí do Paříže a v sobotu se zúčastní oslav 65. výročí vylodění spojenců v Normandii v roce 1944.
Barack Obama a Angela Merkelová foto: ČTK
