Učinil tak poté, co Moskva údajně podmínila úvěr Bělorusku tím, že na oplátku musí diplomaticky uznat Abcházii a Jižní Osetii, odštěpenecké gruzínské regiony.
"Už jsme se dostali tak daleko, že přišli a řekli: když bude Abcházie a Osetie, tak bude i 500 milionů dolarů. Ale vězte, že nepočítáme s tím, že bychom prodali sebenepatrnější naše stanovisko," prohlásil Lukašenko v rozhovoru, který poskytl ruským médiím a který prezidentský úřad v pátek zveřejnil.
Minsk požádal Moskvu o úvěr, aby mohl údajně čelit negativním vlivům světové ekonomické krize. Obě země se ale nedohodli na měně, v níž by byl kredit poskytnut - Bělorusko trvalo na dolarech, Rusko zase na rublech.
Lukašenko v minulém týdnu prohlásil, že Minsk se před Moskvou neskloní a že tedy "půjde hledat své štěstí jinam". To ale bylo zase moc na ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který Lukašenkova slova označil za nepřijatelná. Lukašenko poté kritizoval podmínky předchozích ruských půjček. "Za rok a půl, tím, že jste ztrojnásobili ceny plynu, jste z Běloruska vytáhli 10 miliard dolarů. A taky jste mně dali šílený úrok dvou miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond dává úvěry třikrát výhodnější," prohlásil Lukašenko. Rusko zároveň obvinil, že "prakticky uzavřelo svůj trh pro běloruské zboží.
Lukašenko, který je léta kvůli své neblahé bilanci na poli lidských práv Západem považován za politického vyvrhele, se v poslední době snaží o sbližování s Evropskou unií. Mimo jiné se vyslovil ve prospěch takzvaného východního partnerství, které Brusel razí při rozvoji svých vztahů se šesti bývalými republikami Sovětského svazu.
